Turecká měna a peníze
Do Turecka si vezměte na výměnu dolary nebo eura. Lze i bez problémů vybírat v bankomatech.
Značení lir
Turecká lira se v Turecku značí symbolem TL, turecká lira. V kurzovních systémech má nová turecká lira symbol TRY.
1 lira se dělí na 100 kurušů (kuruş), které se značí kr. Já kurušům občas říkám krejcary.
1 TL = 100 ykr
Směnné kurzy
Na jaře 2008 platilo
1 TL = 12,50 Kč
100 Kč = 8 TL
1 € = 2,0 TL
Turecká lira je ale měna dost volatilní (skáče si nahoru a dolů výrazněji než jiné měny), takže je možné, že současný kurs liry ke koruně je jiný, než jak uvádím výše. Ale při aktualizaci v létě 2010 koukám, že ty kurzy platí stejně jako před dvěma lety.
Bankovky a mince
Turecké mince jsou od pěti kurušů do jedné liry. Lira je bimetalová. Bankovky jsou v hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 lir (možná je i 200, nevím jistě). Dvoulirová mince ani dvoulirová bankovka neexistuje. Chvíli trvá zvyknout si na čtvrťák v hodnotě 25 kurušů.
Na všech bankovkách je na lícové straně podobizna Mustafy Kemala Atatürka. Na rubové straně mají portréty jiných dležitých osobností.
Směnárny a bankomaty
Směnárny jsou hlavně na letištích a v turistických oblastech. Nejvýhodnější kurzy mají směnárny uprostřed velkých měst, nejlépe v nějaké ulici blízko bank (mají konkurenci). Naopak směnárny na letišti jsou relativně nejméně výhodné, ale je otázka, jestli to má smysl kvůli pár korunám rozdílu řešit. Dejte si pozor na zlodějské kurzy ve směnárnách poblíž turistických atrakcí (klamně přehozené číslice na kurzovním lístku, neuváděná přirážka apod.). Můžete měnit i v bankách, ale počítejte s poplatky. Férové kurzy jsou takové, u kterých se nákup a prodej liší pouze o jedno procento (takže jejich přirážka od středu je půl procenta).
Ve směnárnách je nutno měnit eura nebo dolary. Můžete mít úspěch s japonskými jeny, ruskými rubly a britskými lirami, to ale zdaleka ne všude. České koruny v tureckých směnárnách ani bankách nevyměníte nikde (v nouzi, kdy zbudou jenom koruny, potřebujete potkat ochotné české turisty). Eura na cesty měním v turistických směnárnách uprostřed Prahy (například na v podchodu Můstku), protože tam mají nejvýhodnější kurzy (mají eur nadbytek a potřebují spíš kuruny).
Překvapila mě spolehlivost bankomatů. Mám kartu mastercard a podařilo se mi vybrat ve čtyřech případech ze šesti pokusů. Pokusy s Visa kartou byly také všechny úspěšné. Často je také více bankomatů pohromadě na jednom místě, takže když jeden selže, druhý bankomat je hned vedle. Za výběr jsem platil asi 100 Kč plus asi půl procenta částky (zjištěno z výpisu). Takže se to při větší částce vyplácí, i když to není úplně zadarmo. Je to totiž lepší než tratit na dvojí směně (koruny - eura, eura - TL). Četl jsem, že se vyplatí sledovat značku bankomatu a když je ze stejné "skupiny" jako moje česká banka, že pak jsou prý výběry levnější, ale nemám to vyzkoušené. Přímo za zboží nebo ubytování se kartou v Turecku moc platit nedá, Turci nechtějí karty přijímat a i když mají zařízení na čtení karet, preferují platbu v hotovosti (asi banky chtějí moc procent). Výjimkou jsou benzínky a větší obchody v Istanbulu, které berou karty v pohodě. Je ale možné, že za takovéhle platby v zahraničí něco napočítají banky klientovi. Postupem času je ale vidět, že se možnost platit kartami zvyšuje.
Kamarádi zkoušeli uplatnit dolarové cestovní šeky American Expres. Šlo to normálně ve větších bankách a ve většině směnáren, je potřeba doklad totožnosti. Průvodce Rough Guide uvádí, že na Eurošeky si banky berou vysoké provize, až 7 procent.
Inflace
Turecko mělo koncem dvacátého století po několik desetiletí zoufale vysokou inflaci. Roku 2003 byl schválen plán měnové reformy, která prudkou inflaci zastavila, takže v posledních letech byla inflace jen kolem 7 % ročně, což je lepší než pádivá inflace konce devadesátých let. (Osobně mám pocit, že mezi lety 2008 a 2010, kdy do Turecka jezdím, zdražilo máloco.) Vedlejším prvkem reformy bylo odstranění šesti nul z nominální hodnoty liry. Hlavním krokem měnové reformy bylo zpřísnění fiskální regulace a zvýšení nezávislosti centrální banky, která od té doby s lirou provádí "kurzové cílování" (nevím, co přesně kurzové cílování znamená, nikde jsem nenašel podrobnější informace a ocením radu, protože to evidentně není floating ani curency board).
Nová turecká lira YTL byla tedy postupně zaváděna od roku 2005, kdy se ze staré turecké liry škrtlo šest nul. Ještě dnes můžete můžete od některých Turků slyšet ceny nikoli v nových lirách, ale v "miliónech" lir. Ten "milión" znamená jednu novou tureckou liru. Ještě v roce 2008 se pro liru používala zkratka YTL, což znamenalo "nová turecká lira", to Y je od slova yeni = nový. Nové na tom bylo, že předtím z bankovek škrtli šest nul a potřebovali to odlišit. Od ledna 2009 zmizelo označení liry jako "nová", takže to nyní je opět TL.
Důsledky inflace jsou leckde vidět dodnes. Například v istanbulském metru se do turniketů nehází mince, ale kupované žetony. Jarní inflace v roce 2008 ale Turecko postihla méně než zbytek světa, a tak lira k euru krátce posilovala.
Dvaceti a pětilirová bankovka, líce a ruby
Stolirová bankovka, líc a rub
Padesáti a desetilirová bankovka, líce a ruby
Turecké mince
Typické bankomaty, které jsou v Turecku leckde
Skály s pokličkami poblíž města Ürgüp jsou vyobrazené také na
padesátilirové bankovce
Každý turecký bankomat umí vždy alespoň angličtinu, ale v turečtině
je to mnohem zábavnější
Komentáře k této stránce - turecká měna a peníze na diskusním webu najih.cz
Stránky Turecko.org píše a připravuje Dušan Janovský. Napište mi na janovsky@gmail.com