Turecká měna a peníze

Obsah: Turecká lira - Směnné kurzy - Bankovky a mince - Směnárny - Bankomaty - Inflace

Turecké liry lze i bez problémů vybírat v bankomatech. Do Turecka si vezměte na výměnu eura nebo dolary.

Podívejte se na turecké ceny. Taky co v Turecku nakupovat. Další informace o turecké měně a cenách.

Turecká lira

Turecká lira se v Turecku značí symbolem TL, turecká lira. V kurzovních systémech má nová turecká lira symbol TRY.

1 lira se dělí na 100 kurušů (kuruş), které se značí kr. Já kurušům občas říkám groše, protože je to odvozeno od slova groš.

1 TL = 100 ykr

Směnné kurzy

V zimě 2016 platí

1 TL = 8,20 Kč

100 Kč = 12,10 TL

Turecká lira během roku 2013 oslabovala, v zemi byla už třetí rok větší inflace (kolem 7 procent). Na podzim 2011 platilo 1 TL = 10 Kč. Počátkem roku 2012 zase posilovala a pak zase oslabila. Na jaře 2008 platilo 1 TL = 12,50 Kč a přibližně 1 € = 2,0 TL.

Turecká lira je ale měna dost volatilní (skáče si nahoru a dolů výrazněji než jiné měny), takže je možné, že současný kurs liry ke koruně je jiný, než jak uvádím výše. Ale při aktualizaci v létě 2010 jsem třeba koukal, že ty kurzy platily stejně jako před dvěma lety. Ale v roce 2011 už je to jinak.

Běžný překlep je turecká libra. Žádná turecká libra neexistuje, správně je to turecká lira.

Bankovky a mince

Turecké mince jsou od pěti kurušů do jedné liry. Lira je bimetalová. Bankovky jsou v hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 lir (možná je i 200, nevím jistě). Dvoulirová mince ani dvoulirová bankovka neexistuje. Chvíli trvá zvyknout si na čtvrťák v hodnotě 25 kurušů.

Na všech bankovkách je na lícové straně podobizna Mustafy Kemala Atatürka. Na rubové straně mají portréty jiných důležitých osobností. V roce 2011 jsem si všimnul, že bankovky po třech letech (od roku 2008) změnily obrázky na rubu. Líce zůstaly stejné.

Směnárny

Směnárny jsou hlavně na letištích a v turistických oblastech. Nejvýhodnější kurzy mají směnárny uprostřed velkých měst, nejlépe v nějaké ulici blízko bank (mají konkurenci). Naopak směnárny na letišti jsou relativně nejméně výhodné. Dejte si pozor na zlodějské kurzy ve směnárnách poblíž turistických atrakcí (klamně přehozené číslice na kurzovním lístku, neuváděná přirážka apod.). Můžete měnit i v bankách, ale počítejte s poplatky. Férové kurzy jsou takové, u kterých se nákup a prodej liší pouze o jedno procento (takže jejich přirážka od středu je půl procenta).

Ve směnárnách je nutno měnit eura nebo dolary. Můžete mít úspěch s japonskými jeny, ruskými rubly a britskými lirami, to ale zdaleka ne všude. České koruny v tureckých směnárnách ani bankách nevyměníte nikde (v nouzi, kdy zbudou jenom koruny, potřebujete potkat ochotné české turisty). Eura na cesty měním v turistických směnárnách uprostřed Prahy (například na v podchodu Můstku), protože tam mají nejvýhodnější kurzy (mají eur nadbytek a potřebují spíš koruny).

Turecké liry v Čechách běžně ve směnárnách ani bankách nejsou, ale prý je mění Evropsko ruská banka. Mají jich prý v Praze většinou dostatek. Podle kurzovního lístku si přihazují 3,5 %.

Placení přímo eury nebo dolary

V některých turistických místech můžete platit rovnou dolary nebo eury. Např. v Tekirově nebo v Kemeru je to úplně normální (Rusové platí dolary, Němci eury). Musíte ale počítat s tím, že při placení eury nebo dolary vám obchodníci napálí cenu. Není třeba výjimkou, že kdo chce platit eury, dostane jiný jídelní lístek, kde jsou ceny téměř dvojnásobně napálené. Doporučuju eura i dolary vyměnit a platit lirami.

Bankomaty

Překvapila mě spolehlivost bankomatů. Měl jsem kartu Mastercard a podařilo se mi vybrat ve čtyřech případech ze šesti pokusů. Pak jsem ji v Gruzii ztratil a musel jsem použít Visa. Také výběry s Visa kartou byly všechny úspěšné. Často je také více bankomatů pohromadě na jednom místě, takže když jeden selže, druhý bankomat je hned vedle. Za výběr jsem platil asi 100 Kč plus asi půl procenta částky (zjištěno z výpisu). Takže se to při větší částce vyplácí, i když to není úplně zadarmo. Je to totiž lepší než tratit na dvojí směně (koruny - eura, eura - TL). Četl jsem, že se vyplatí sledovat značku bankomatu a když je ze stejné "skupiny" jako moje česká banka, že pak jsou prý výběry levnější nebo zdarma, ale nemám to vyzkoušené.

Další věc, kterou je při výběrech z bankomatů potřeba sledovat, jsou kurzovní lístky vaší banky. Aneb banka si může výběr započíst v nevýhodném kurzu. Situace se naneštěstí mění každou chvíli, takže je těžké doporučovat konkrétní banku. Určitě nevybírejte přes MBank, ta má zdaleka nejhorší kurzy.

Přímo za zboží nebo ubytování se platit kartou v Turecku moc nedá, Turci nechtějí platební karty přijímat a i když mají zařízení na čtení karet, preferují platbu v hotovosti (protože banky chtějí moc procent). Výjimkou jsou benzínky a větší obchody v Istanbulu nebo v Izmiru, které berou karty v pohodě. Postupem času je ale vidět, že se možnost platit kartami zvyšuje.

Kamarádi zkoušeli uplatnit dolarové cestovní šeky American Expres. Šlo to normálně ve větších bankách a ve většině směnáren, jen je potřeba doklad totožnosti. Průvodce Rough Guide uvádí, že na Eurošeky si banky berou vysoké provize, až 7 procent.

Inflace

Turecko mělo koncem dvacátého století po několik desetiletí zoufale vysokou inflaci. Roku 2003 byl schválen plán měnové reformy, která prudkou inflaci zastavila, takže v posledních letech byla inflace jen kolem 7 % ročně, což je lepší než pádivá inflace konce devadesátých let. (Osobně mám pocit, že mezi lety 2008 a 2010, kdy do Turecka jezdím, zdražilo máloco.) Vedlejším prvkem reformy bylo odstranění šesti nul z nominální hodnoty liry (ale např. Holman, Ekonomie, 2005, str. 552, uvádí škrtnutí pěti nul). Hlavním krokem měnové reformy bylo zpřísnění fiskální regulace a zvýšení nezávislosti centrální banky, která od té doby s lirou prováděla "kurzové cílování". Kolem roku 2012 přešla na inflační cílování.

Nová turecká lira YTL byla tedy postupně zaváděna od roku 2005, kdy se ze staré turecké liry škrtlo šest nul. Ještě dnes můžete můžete od některých Turků slyšet ceny nikoli v nových lirách, ale v "miliónech" lir. Ten "milión" znamená jednu novou tureckou liru. Ještě v roce 2008 se pro liru používala zkratka YTL, což znamenalo "nová turecká lira", to Y je od slova yeni = nový. Nové na tom bylo, že předtím z bankovek škrtli šest nul a potřebovali to odlišit. Od ledna 2009 zmizelo označení liry jako "nová", takže to nyní je opět TL.

Důsledky inflace z přelomu století jsou leckde vidět dodnes. Například v istanbulském metru se do turniketů nehází mince, ale kupované žetony. Jarní inflace v roce 2008 ale Turecko postihla méně než zbytek světa, a tak lira k euru krátce posilovala. Kolem roku 2012 se to zase obrátilo a inflace v Turecku se zase docela rozjela do oblastí kolem 7 % ročně.

Turecká centrální banka není zcela nezávislá, je v podstatě ovládána vládou. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

Komentáře k této stránce - turecká měna a peníze na diskusním webu najih.cz


Dvaceti a pětilirová bankovka, líce a ruby


Stolirová bankovka, líc a rub


Padesáti a desetilirová bankovka, líce a ruby


Turecké mince


Typické bankomaty, které jsou v Turecku leckde


Skály s pokličkami poblíž města Ürgüp jsou vyobrazené také na padesátilirové bankovce


Každý turecký bankomat umí vždy alespoň angličtinu, ale v turečtině je to mnohem zábavnější


Bankovky v roce 2011 mají jiné ruby než v roce 2008.