Dvoumiliónové město na slunných březích Středozemního moře, kam míří hodně turistů. Turisté bydlí jednak ve starém městě, kde je docela dost penzionů, nebo v hotelových komplexech východně a západně od centra Antalye. Antalya je centrem oblasti zvané Turecká riviéra. Nepleťte si město Antalya s menším městem Alanya ležícím asi 100 km východně (také velké letovisko Turecké riviéry).
Hlavně západní antalyjská pláž Konyaalti je hodně pěkná. Na východ od města -- v oblasti Lara -- je to s koupáním kapku horší, protože centrální město stojí na vysokých útesech. Takže hlavní hotelový komplex Lara s dlouhou pláží je už docela hodně na jihovýchod od historického centra. Provozovatelé penzionů ve starém městě i hotelů u moře si navzájem konkurují, což udržuje ceny ubytování nízko. V centru živého města se lze dosyta lacino najíst v docela atraktivních restauracích a bistrech. Za nejhezčí místa Antalye se považuje starý přístav pod starým městem a vodopády vodnaté říčky padající do moře z nějakých padesáti metrů. Východně od Antalye leží mezinárodní letiště Antalya, přes něž se cestuje do oblasti celé Turecké riviéry.
Antalya je veliké město, takže se možnosti ubytování liší hodně podle oblasti. Jsou asi 4 možnosti, kde se ubytovat:
Ceny ubytování jsem sondoval hlavně v penzionech ve starém městě. Na začátku sezóny se nám podařilo uhádat cenu 20 YTL (asi 260 Kč)za osobu a noc i ve velmi luxusním penzionu, který přes sezónu účtuje cenu 30 YTL (asi 380 Kč).
Stará Antalya je hezké místo. Od pohledu původně řecké město, Řekové zde pobývali až do počátku 20. století. Projevuje se to v kamenné a dřevěné architektuře, v úzkých uličkách a v uspořádání starého města kolem přístavu. Přístav na západní straně je dnes jachtový, staré město je asi 30 metrů nad ním -- do přístavu se dá dostat po schodech nebo po velmi příkré silničce. V přístavu jsou restaurace, obchůdky, ale i dost volného prostoru a jakýsi moderní umělý menší amfiteátr. Turci říkají starému městu Kaleiçi (kaleiči).
Mnoho domů ve starém městě je poněkud zpustlých. Kdyby se v posledních desetiletích mnoho domů nepředělalo na penziony, bylo by staré město zřejmě pusté celé. Na mnoha místech je ale vidět dělníky, kteří starší domky rekonstruují. Na jaře 2008 se v celém prostoru starého města dělaly nové chodníky ze zámkové dlažby, takže nějaký rozvoj tu je. Dominantou a symbolem starého města je hnědý, tak zvaný Flétnový minaret, Yivli minare (též Žlábkovaný minaret). Je to prostě starý cihelný minaret, pocházející už ze 13. století, jinak jsem nic zvláštního na něm nezaregistroval, ale přiznávám se, že minaretům nerozumím. Mnohem víc mě oslovil starý byzantský kostel s minaretem bez špičky jménem Kesik Minare (rozbitý minaret) stojící přibližně uprostřed starého města, víc na jih.
Staré město je relativně malé, určitě menší než třeba historické Litoměřice. Jak jsou ale ve staré Antalyi uličky úzké a křivé, dá se tu dobře zabloudit, protože pravoúhlé uspořádání ulic je pouhou (zdařilou) iluzí. Staré město na východní straně obklopují hradby s Hadriánovou branou, v noci pěkně nasvícenou. Celé staré město obklopuje jediná tramvajová trať, která je dobrou orientační pomůckou. Za tramvajovou tratí začíná nové město s mnoha obchody, bankami, kantýnami a s normálním tureckým životem. Severní strana tramvajové ulice je velmi výstavná a ještě u starého města se rozšiřuje v cosi jako náměstí. Tomuto náměstí dominuje věž s hodinami, nápaditá fontána a o kus dál obrovská stylizovaná socha (hádám, že to bude Atatürk).
Mírnou nevýhodou pobytu ve starém městě je relativní vzdálenost k veřejné pláži. Na západní pláž se už skoro vyplatí jet tramvají. Cestou se na konečné tramvaje dá navštívit archeologické muzeum, v Antalyi to je o trochu menší nuda než obvykle.
Antalya nic pojmenovaného jako Nové město nemá, je to jenom moje označení pro všechno, co nepatří do města starého. V nové Antalyi žijí skoro 2 milióny lidí. Město je překvapivě stejnorodé -- skoro všude jsou šestipatrové domy v téměř pravidelné čtvercové síti. V přízemí domů mají Turci obchody, provozovny služeb, banky a spoustu dalších normálních věcí, které se dají čekat od velkého města. Osobně mi nejzajímavější přišly procházky přibližně kilometr od pobřeží po prašných ulicích občas přerušovaných parky, na kterých se ale dají udělat nejlepší nákupy dárků nebo i jídla. Pide mi tu chutnalo moc, bylo laciné a džbán vody k jídlu jsem samozřejmě dostal zdarma.
Asi nejvýstavnější část města je bulvár Şarampol severně od starého města. V okolních blocích jsou skryté nejzajímavější bazary, na kterých nakupují místní. Občas je potřeba mít štěstí, aby byl třeba pátek, pak otevírá věhlasný páteční trh. Čím dále se vydáte na sever nebo na východ, tím více se v zástavbě objevují staré chudinské domky. Jsou zajímavé, ale kvůli nim nemá cenu do těchto končin chodit. Zajímavější mi přišly parky kolem mešit a hřbitovů.
Pravděpodobně nejzajímavějším místem k návštěvě je Archeologické muzeum, které stojí u západní konečné tramvaje u útesu nad pláží Konyaalti. V muzeu jsou hezky popsané a zpracované nálezy hlavně ze starořeckých a římských lokalit (Perge, Side apod.).
Na jihovýchod od středu Antalye se nachází veliká čtvrť zvaná Lara. Od moře dělí Laru útesy a až na konci útesů se nachází hotelová oblast Lara s mořskou pláží. Takže pokud se setkáte s ubytováním v oblasti Antalya - Lara, jde pravděpodobně o tuto hotelovou oblast, která je hned u moře. Ovšem převážná většina čtvrti Lara - Antalya stojí na útesech.
Podél útesu vede pobřežní silnice, z mořské strany obklopená nádherným pruhem parků. Na druhé straně ulice jsou velmi výstavné domy, občas hotely, občas přepychové výškové budovy. Je to tady opravdu hezké. Do těch výstavných hotelů jezdí myslím převážně Rusové.
Hlavní turistickou atrakcí útesové části oblasti Lara jsou vodopády Düdense asi sedm kilometrů od centra Antalye na východ. Útesy jsou z velmi tvrdé horniny, která asi špatně zvětrává, takže se malá čistá říčka do moře vlévá vodopádem vysokým asi 40 metrů. Krásná podívaná to je celý rok, obzvláště bohatý je vodopád na jaře. Svítí-li sluníčko, vzniká z vodní tříště velká duha. Na vodopád se dá koukat z boku, z takového malého mysu, na jehož špičce stojí v parku se zábradlím hodně fotografujících turistů (vstupné se neplatí). Vodopád se dá obejít i z druhé východní strany (to jsem z neznalosti udělal) přes pár zákazů vstupu. Fotky jsou z toho místa sice unikátní, ale kluzká stezka nad propastí je velmi nebezpečná. Lepší je jít bezpečně fotit z toho parku. Další možností, odkud vodopády spatřit, je zdola z lodě. Dají se tam koupit předražené zájezdy pseudohistorickými loděmi, které ale odplouvají odněkud z přístavu ve starém městě.
Kromě mořských vodopádů jsou na téže říčce vodopády i výše proti proudu. Na mapách je to místo vyznačeno, ale tištěný turistický průvodce Rough Guide se o tomto vodopádu zmiňuje s despektem, takže to asi nestojí za to. Dá se k nim prý dostat dolmuší. Další vodopády by měly být ještě o kus dál asi 20 km v horách. Jmenují se Kurşunlu a prý byly objeveny teprve nedávno.
Do oblasti Lara a k vodopádům Düdense se dá dostat autobusem nebo dolmuší po pobřeží. Stačí sledovat pobřežní ulici, která se jmenuje podle Atatürka.
Antalya má pláže velké dvě:
Většina ubytovacích kapacit pro turisty se nachází poblíž západní pláže Konyaalti. Kdo se chce dostat na východní pláž Lara, může tam jet autobusem nebo dolmuší podél pobřeží. Lara mi ale přišla taková sterilnější, plná Němců a Rusů. Víc se mi líbilo u pláže Konyaalti, ke které navíc přiléhá hezký park s restauracemi. Na všech plážích u Antalye jsou lehátka a slunečníky za poplatek od dvou do šesti lir na den. Lehátko ani slunečník si samozřejmě kupovat nemusíte.
Z Antalye jezdí meziměstské autobusy a mikrobusy všemi možnými směry, hlavně na východ směrem na Side (Manavgat), případně na sever (Isparta, Ankara) nebo na západ do vnitrozemí. Na jih směrem do Kemeru jezdí pouze mikrobusy. Spojů je dostatek, ale občas (v pátek a v neděli) mohou být vyprodané.
Meziměstské autobusy a mikrobusy mají hlavní autobusové nádraží (otogar) dost mimo centrum Antalye, asi 4 km na sever, ale ještě ve městě. Toto autobusové nádraží je nové (proto se mu říká Yeni Otogar) a vypadá přehnaně monumentálně. Má tři bloky, podle toho, kam chcete jet, ale dá se snadno doptat. Do prostor letištních hal se prochází přes policejní kontrolu.
Z Otogaru do města se lze dostat dolmuší. Ptejte se klasicky na centrum města (šehir merkezi). Servisní bus z otogaru proti všem zvyklostem nejede do centra Antalye, ale na západní pláž Konyaalti. Při cestě na autobusové nádraží stačí zeptat se na Yeni Otogar (nový autobusák) a chytit správný domluš. Autobusák kdyžtak leží na výpadovce na Ankaru.
Dolmuše (šestnáctimístný kříženec taxíku a minibusu) jsou v Antalyi hlavním prostředkem veřejné dopravy. Stojí něco málo přes jednu liru (asi 15 až 20 korun), při placení je dobré nechat si vrátit na dvě liry nebo na pětilirovku. Orientace v dolmuších je obtížná, ale v praxi stačí znát název místa, kam jedete. Existují i nějaké větší autobusy jako u nás MHD s podobným jízdným.
Taxi stojí v Antalyi po přepočtu asi 35 Kč na kilometr.
Tramvaje jezdí jenom po jedné krátké zahnuté trase kolem starého města. Zajímavé je, že je to jednokolejka (čekají na sebe v prostřední stanici). Nevím, kolik stojí.
Na spoustu míst v Antalyi se dá dojít pěšky, hlavně oblast starého města a přístavu není jinak než pěšky nebo na kole průchodná (a někdy ani na kole).
Antalya má přímé spojení s mnoha evropskými městy. Nejvíc letadel létá někam přes Istanbul. Charterové lety (cestovky) létají z Antalye hlavně do Ruska. České cestovní kanceláře objednávají přímé chartery do Antalye z Prahy a Brna.
V Antalyi je mezinárodní letiště rozdělené na dva terminály -- mezinárodní lety a vnitrostátní lety. Kdo při odletu z Antalye letí přes Istabnul, tak nesmí zapomenout, že musí na vnitrostátní terminál. Letiště je asi 10 km severovýchodním směrem od centra Antalye, je už hodně za městem. Před vjezdem do velkého areálu letiště policie kontroluje přijíždějící auta (kvůli teroristům), ale autobusy s turisty skoro nekontrolují nebo rovnou nechávají projet.
Individuální doprava z letiště do centra nebo z centra Antalye na letiště je mizerná. Nejlepší je jet taxíkem. Autobusy nebo dolmuše na letiště jezdit nesmějí, pouze jakási monopolní společnost Havas Bus, která ale má cenu lístku (9 YTL) asi jenom poloviční v porovnání s taxíkem. Jste-li dva nebo víc, je už taxi výhodnější. Můžete se ostatně nechat z taxíku vysadit na nejbližší stanici dolmuše nebo normálního autobusu, a tím ušetřit za taxi. Z letiště se na takovou zastávku pěšky dojít nedá, protože to jsou dlouhé úseky různých dálnic. Orientační ceny za taxy: do centra 340 Kč, na autobusové nádraží 270 Kč, na nejbližší zastávku dolmuše 90 Kč. Pokud do Antalye přijíždíte s cestovkou, v pohodlí autobusu s největší pravděpodobností tyhle věci vůbec nebudete muset řešit.
Komentáře k této stránce - Antalya na diskusním webu najih.cz
Stránky Turecko.org píše a připravuje Dušan Janovský. Napište mi na janovsky@gmail.com