Bursa

Bursa je velké dvoumiliónové město v severozápadní části Anatolie. Je relativně blízko Istanbulu, takže se úplně nabízí udělat si z Istanbulu do Bursy výlet na pár dnů. V Burse bylo první hlavní město Osmanské říše, jsou zde pochováni první sultáni.

Zajímavá místa - Kultura v Burse - Výlety po okolí Bursy - ubytování v Burse - doprava v Burse - doprava do Bursy - Poznámky

Hlavním důvodem, proč jsem navštívil Bursu, byla touha poznat co nejprůměrnější turecké město. Je teda pravda, že jsme také chtěli do hor na Uludağ, ale sázka na průměrnost se vyplatila. Bursa je ještě relativně blízko Istanbulu, aby tady bylo všechno v pořádku a naprosto po evropském způsobu. Jak už je kousek víc na východě, tak to už není taková stoprocentní Evropa, jako je ještě Istanbul.

Bursa leží v širokém údolí mezi horami, docela daleko od moře. Z hor stékají prudké bystřiny, díky nimž je město docela zelené a milé. Město vyplňuje celé velké údolí (nebo spíš nížinu) od úpatí k úpatí. Většina domů je klasická dvou- nebo třípatrová turecká zástavba, prostě činžáky s ulicemi. Jenom v historickém centru Hisar a kousek kolem jsou domy menší a starší.

Zajímavá místa

Při pohledu na Bursu na mapě je trochu problém najít centrum. Jsou to čtvrti Hisar a Heykel. Nejbližší metro je Şehreküstü, ale od něj se musí do kopce a na jih.

Historické centrum s hradbami se jmenuje Hisar, ale překvapivě v něm není vůbec nic zajímavého, jenom malé domy, jinak tam chcípnul pes. Za vidění stojí jenom okolní hradby, brána a samozřejmě hodinová věž. Kolem věže je park, do kterého se chodí na vyhlídku. Z vyhlídky je konečně patrné, kde těch 1,8 miliónů lidí bydlí. Všude kolem. V parku taky stojí mauzoleum Osmana Gaziho, prvního tureckého sultána. Někteří turisté z Bursy poznají jen toto místo, neboť je sem cestovky vozí na výlet jenom na tuto vyhlídku (a pak ještě možná k Zelené mešitě).

Čtvrť Heykel, moderní oblast kousek na východ od Hisaru, je živější než Hisar a představuje skutečné centrum města Bursa. Heykel je kromě mešit zajímavý výskytem starých obchodních dvorů, které se nazývají hány. Takže třeba Koza Hanı nebo Emir Bey Hanı. Hány vypadají skoro jako karavanseraje, ale jsou větší. V Čechách by se takovým stavbám ve středověku říkalo "ungelt". Uprostřed mají dvůr a kolem budovy jednoho stylu, v patře s podloubím, do kterého se dá jít. Na dvoře obvykle rostou hezké kytky nebo tam jsou židličky restaurací. Hány byly v minulosti používány jako tržiště a burza hedvábí. Bursa se výrobou hedvábí proslavila. Ještě dnes jsou v hánech v podloubích na prodej velké balíky hedvábí, ale čert ví, jestli je tady koupě výhodná (skoro bych si tipnul, že ne, ale nevím).

Kolem hánů se v přilehlých uličkách až po Heykel nachází tržiště. Nejvýznamnější tržní ulice je Uzun Çarşi, kterou dokonce celou zastřešili, aby se jim tam v ní lépe obchodovalo. Uzun Çarşi je dobrá i na procházku, protože se z ní dá vejít do všech Hánů. Dál nad tržištěm je hezký a živý park Koza Parkı, který přiléhá k nejrušnější ulici Atatürk caddesi. Na Atatürk caddesi staví všechny místní autobusy a kousek dál i dolmuşe na všechna možná místa v Burse a okolí.

V Burse jsou zajímavé dvě mešity. Jednak největší stará mešita Ulu Camii. Její návštěvu doporučuju hlavně kvůli krásné kaligrafické výzdobě. Napočítal jsem tu přes deset různých kaligrafických stylů, ale určitě jich bude víc. Uprostřed mešity je také hezká fontánka. Ulu Camii stojí u Koza Parki, v centru (tedy v Heykelu).

Naopak druhá významná mešita, Yeşil Camii, tedy zelená mešita, stojí notný kus cesty od centra Bursy na východ. Musí se i překročit bystřina (může se po zajímavém mostě Irgandi). Yeşil Camii je zajímavá svou výbavou ze zelených a modrých dlaždic. Já jsem na této mešitě nejvíc ocenil útulnost. Vevnitř jsem nefotil, ale je to tam prostě takové milé. Zvenku tolik zajímavá není, má šest výklenků (jakoby kaplí), postavená po roce 1414. Nedaleko Yeşil Camii je hrobka Yeşil Türbe, do které se dá dostat a prohlédnout si sarkofágy nejstarších sultánů. Zajímavé to je hlavně asi pro Turky, mě to moc neoslovilo. Kolem Yeşil Cammii a Türbe je hodně turistických restaurací, asi sem cestovky vozí na jídlo vopižury (své klienty). Kousek dál jsem si koupil flétnu "ney" u celkem solidně vypadajícího výrobce v domě nadepsaném jako "Ney house". Po šesti letech na ni už umím vyloudit pár tónů, takže úspěch.

Ještě postřehy Emila Zahálky: "Líbil se nám i nově opravený most s domečky přes bystřinu Tarihi Irgandı Çarşılı Köprüsü (N40.18197° E29.07082°). Naučili jsme se hrát backgammon a oblíbili jsme si čajovnu (N40.18159° E29.07526°), kde se backgammon hraje. Hned naproti je Zelená hrobka sultánů, která myslím stojí za zhlédnutí. (N40.18139° E29.07490°). A stojí za to dojít o kousek dál na východ a prohlédnout si mešitu s hrobkou Emir Sultan (N40.18123° E29.08100°) a i přilehlý hřbitov v kopci (N40.18137° E29.07931°)."

Kultura v Burse

Zpěváci se obvykle v různých čajovnách u tržiště scházejí po šesté hodině. Dalo by se to najít podle zvuku saazů a bubnů. V čajovně se platí pouze za čaj. Je velmi zajímavé poslechnout si opravdové lidové písně.

Dervišské tance se odehrávají v rekonstruovaném objektu Karabaş Veli na ulici 5. Çardak Sokak. Je dost těžké to najít, protože uličky jsou křivolaké a v Googlích mapách trochu špatně zakreslené (GPS: N40.17907° E29.06338°). Je to takový dům s parčíkem nebo předzahrádkou s lavičkami. Tancuje se obvykle každý den od osmi večer. Diváci - muži sedí dole, ženy nahoře. Tancují muži, prý pokaždé jiní. Dervišský tanec spočívá v dlouhém točení se dokola, přičemž se točí víc lidí najednou a různě při tom pomalu mění rozestavění. Taky se tam vstupné neplatí.

V Burse je nejhezčí obyčejný život, proto památky popisuju jenom zběžně. Procházka v ulicích a pozorování obchůdků je samo o sobě dobrou zábavou. V Burse se stejně jako ve většině Turecka obchody jednoho druhu soustředí do jedné čtvrti nebo ulice. Hodně ulic v centru si obchodníci zastřešili, aby jim nepršelo na zákazníky. V Burse obzvlášť doporučuji prodejce nožů, prodávají celkem solidní nože z místní výroby. Železářství jsou východně od centra.

Výlety po okolí Bursy

Nejzajímavější vesnice v okolí Bursy je Cumalikizik.
Půldení i delší výlet se dá podniknout do hor na Uludağ.
Podle fotek jsem na netu našel zajímavě vypadající městečko Gölyazı asi 45 km západně od Bursy. Je postavené na poloostrově vybíhajícím do jezera Uluabat. Asi by stálo za výlet, protože ty fotky se starými domy byly působivé, ale sám jsem tam nebyl. Byla tam kamarádka Jana, ale nějak se mi ještě nepovedlo ji vyzpovídat.

Ubytování v Burse

Ubytování je v Burse soustředěno do čtvrti nad Heykelem, tedy přesněji mezi Heykelem a Hisarem, v okolí ulice Maskem caddesi. Zajímavé je, že jinde v Burse hotely ani jiné ubytování nejsou, prostě jsou tu všechny hotely na jednom fleku v asi pěti ulicích. To je pro Turecko typické. Vyzkoušel jsem dva pravděpodobně nejlevnější penziony, mimo sezónu stál dvoulůžkáč 40 TL na noc (2010, takže asi 240 Kč). Byly to hotely Uğul a Günes. V roce 2014 stál dvoulůžkáč už 70 TL, což je docela dost (asi 630 Kč), vzhledem k nízké úrovni penzionu Güneş (společné sprchy, turecké záchody). Proto jsme se přesunuli z bláta do louže, tedy konkrétně do hotelu Petek. Cena také 70 TL (2014), ale pokoje jednoduché, naštěstí se sprchou na pokoji. Další ubytování jsem se snažil najít přes AirBnB. Je docela drahé, ale o něco levnější než výše popsané hotýlky.

V penzionu Günes jsme potkali "učitele Ahmeda". Teacher Ahmet má email joerdem@gmail.com. Je to starší pán, ředitel lycea, který nemá rodinu, a tak má čas povídat si s turisty a ukazovat jim Bursu. Baví ho to. Je zajímavé si s ním povídat (umí dobře anglicky a německy), od třetího dne už ale docela leze na nervy, zejména pokud mluví o lásce a o sexu. Dobře se orientuje ve zdejších kulturních událostech, takže nás navigoval na dervišské tance, do čajoven, kde se zpívalo, a ke zdejšímu výrobci hudebních nástrojů. Podle toho, co říkal v roce 2014, už v penzionu Güneş nebývá, protože se Güneş zhoršil. Je velká šance potkat ho na dervišských tancích a je i pravděpodobné, že si vás odchytne někde na náměstí, pokud vypadáte jako turisti. Působí trochu jako podivín, ale je v pohodě.

Doprava v Burse

Autobusové nádraží (otogar) je v Burse relativně velmi daleko od centra, na severním okraji nížiny. Přitom historické jádro je na jižním okraji nížiny. Z otogaru jede do centra autobus číslo 38. Nejrušnější část Bursy se jmenuje Heykel. Takže na Heykelu je dobré z autobusu vystoupit. Městské autobusy v Burse mají jednu obrovskou zvláštnost a totiž že jezdí dokola. Například na Heykelu neexistuje žádná zastávka v protějším směru, protože v protějším směru ta linka prostě nejede. Takže kdo jede městským autobusem z Otogaru do centra a chystá se vystoupit na konečné, tak má smůlu, protože konečná je opět na otogaru. Je potřeba uhodnout, kde už je centrum, a tam vystoupit. Jmenuje se to tam Heykel.

Cena dopravy, namátkou:

lístek na autobus nepřestupný 2 TL (2010, takže asi 24 Kč)
dolmuş na teleferic (lanovka do hor) 3 TL jedna jízda (asi 36 Kč)
lanovka na pohoří Uludağ 15 TL zpáteční (asi 180 Kč)

V Burse je jakési metro, jezdí po jedné trase od západu k východu, ale protože míjí historické centrum, neměl jsem příležitost jím cestovat (info mám níže).

Doprava do Bursy

Do Bursy se dá dostat z Istanbulu autobusem. V Istanbulu autobus vyjíždí z Istanbulu z centrálního otogaru, dlouho stojí ve druhém otogaru v asijské části Istanbulu (Harem) a lístek stojí 17 TL (přes agenturu 20 TL), tedy asi dvě české stovky. Autobus je příjemný a část své trasy u Yalova absolvuje přes záliv trajektem. Dohromady to trvá asi 4 hodiny. Končí na autobusovém nádraží na severním okraji Bursy. Pravidelné spoje jezdí také do Izmiru (asi 6 hodin cesty) a do Ankary.

Emil Zahálka mi poslal zajímavé informace o cestě metrem a lodí z Bursy do Istanbulu (ceny z roku 2017):

"Za zmínku stojí i cesta z Bursy do Istanbulu. Původně jsme zvažovali Bus, ale nakonec jsme jeli lodí i přes to, že Bursa není u moře. Mají totiž perfektně vyřešenou dopravu k trajektu. Cesta byla rychlejší a vyšla levněji než autobus. Ten byl za 40 TL (nějaké vychytané spoje za 35). Některé jedou i víc jak 4 hodiny. Nejedou přes most, ale objíždí záliv přes Izmit. Některé i jedou přes most, ale někde bloudí v Istanbulu a jedou o víc jak hodinu déle než ty nejrychlejší.

Jede se metrem ze středu města do Emeku (Pozor, chce si to vybrat ten správný vůz, některé vozy odbočují z tratě a jedou do stanice Universite.) Metro se mi líbilo. Hlavně jeho stavba. Když stavěli dvouproudou silnici městem, vyhloubili trošku větší díru, tu zastřešili a měli metro :-) Na trase pak metro vyjíždí na povrch a stává se z něj jakási tramvaj (skutečně toto metro má troleje). Pak opět zajíždí do podzemí. To se několikrát opakuje. Z Emeku jede často městský autobus do vesničky Mudanya odkud jede ferry do Istanbulu. Tuto stanici nazývají Bursa, i když je město vzdálené nějakých 30 km. Autobus má zastávku blízko u výlezu z metra (N40.25662° E28.95304°). Pozor, jezdí zde i autobusy k terminálu Güzelyalı. Z něj také jezdí ferry do Istanbulu, ale pouze mírně dražší IDO. Levnější Budy jezdí z Mudanya (https://budo.burulas.com.tr) - 28 TL na osobu. Loď končí v Istanbulu v terminálu Eminonu / Sirkeci (N41.01713° E28.97630°)"

Poznámky

V květnu roku 2010 vypukla v Burse veliká sláva, protože místní klub Bursa Sport vyhrál tureckou fotbalovou ligu. Z Bursy údajně pochází jídlo iskender kebab, protože Iskender (turecky Alexandr) je název restaurace, ze které pochází. Jednou jsem si tam iskender kebab dal. Byl předražený (17 TL v roce 2010) a docela dobrý. Žádný zázrak, ale co už bych chtěl.

Historické poznámky

V antickém období byla Bursa součástí provincie Bithýnie (nikoli hlavní město, tím byly střídavě dnešní Iznik a Izmit). Dnešní pohoří Uludağ se nabývalo Bíthyjský Olymp (též Mýsijský). Z Bursy, které se tehdy říkalo Prusa, pocházel Dión Zlatoústý, filosof a cestovatel (asi 40 - 115).

Koza hán, jeden ze starých "ungeltů".

večerní uličky poblíž centra jsem si moc oblíbil. I po letech si pamatuju vůni pomerančů na sousedním trhu.

smotky hedvábí vystavené někde v Koza hánu

pohled na střechu přes ulici z hotýlku

brána do čtvrti Hisar

staré hradby v Hisaru

hodinová věž

pohled na velkoměsto od hodinové věžd

na vyhlídku u hodinové věže se vozí turisté v autobusech

z vyhlídky je patrné, že tady fakt bydlí dva milióny lidí

Bursa má i obchodní a správní centrum s vyššími budovami

pohled z vyhlídky na severozápad

cedule u hrobu Osmana Gaziho

hrob - Osman Gazi

začátek dervišského tance

horní patro a střecha kulturáku Katabaş Veli

tanečníci junioři před tanečníky seniory

čištění fontánky na hlavním náměstí

vnitřek mešity Ulu Cami

koberec v mešitě

oprava lustru v mešitě

kupole mešity

sloupy mešity Ulu Cami jsou popsány krásnými nápisy. Každý je jiný.

krásná kaligrafie v Ulu Cami

cedr u minaretu

vnitřek Koza Han

vyfocená mapa Bursy

nožířství

Tarihi Irgandı Çarşılı Köprü - most s domečky přes bystřinu

ulička ve východní čtvrti

Zelená mešita

Ney Hane - dům turecké flétny u Zelené mešity. Tady jsem si přímo od výrobce koupil tureckou flétnu ney a asi po šesti letech jsem na ni vyloudil první tón. Teď už hraju obstojně, ale zdaleka ne jako studenti zdejší hudebky.