Doprava v Istanbulu

V Istanbulu jezdí:

  • metro a tramvaje
  • autobusy
  • trajekty přes vodu
  • vlaky
  • a samozřejmě auta a taxíky.

Obecné údaje o tom, jak funguje doprava v Turecku, mám na samostatné stránce. Tam také popisuji nástupiště istanbulských tramvají.

Nic jako Idos v Istanbulu nemají, ale centrální stránka istanbulských autobusů a metra je http://www.iett.gov.tr. Hledat na ní neumím.

Nepřestupné tarify

Tarify jsou v Istanbulu nepřestupné. Platí se vždy za jednu cestu. Proto se vyplatí naplánovat cestu s co nejmenším počtem přestupů. Není to tedy např. jako v Praze, kde se platí za čas jízdy. V Istanbulu se platí za počet jízd, i když sekvence jízd je zvýhodněná. Dá se platit lítačkou (šalinkartou), která se jmenuje Istanbulkart. Dříve se daly koupit žetony, ale ty už nejsou (naposledy asi 2017).

První pípnutí stojí kolem 10 až 15 Kč, další pípnutí v následujících 2 hodinách jsou asi za polovinu.

Jednorázové karty a İstanbulkart

V Istanbulu v roce 2021 existují dva druhy RDIF elektronických lítaček:

  1. občanská Istanbulkarta, tedy osobní lítačka. Od roku 2020 je nutné ji registrovat. Cena za jednu jízdu 10 TL (asi 10 Kč).
  2. jednorázová turistická karta, nabitá předem, nedá se dobít. Cena za jednu jízdu 15 TL (asi 15 kč). Anonymní, dobrá pro turisty.

Do roku 2020 existoval jen jeden typ: anonymní dobíjecí. Covid to změnil. V roce 2022 se musela registrace propojovat s HES kódem (covidová registrace), což od roku 2023 asi tak nebude.

Jednorázová karta, limitovaná Istanbulkart

Na letištích, v automatech a v běžných prodejnách se dá běžně koupit už jen tato jednorázová karta. Též se nazývá "limitovaná  Istanbulkart". Je na 1, 2, 3, 5 nebo 10 jízd. Po vyčerpání jízd se zahodí. Karta je anonymní, nepotřebuje registraci. Jízdné je oprot občasnské kartě zhruba o polovinu dražší (6 TL oproti 4 TL v roce 2021), přestupné cesty zhruba dvojnásobně dražší (neobsahuje zvýhodnění přestupů).

Když jsou jízdy vyježděné, limitovaná karta se dá tak akorát zahodit nebo rozstříhat na trsátka.

Klasická Istanbulkart

Elektronická osobní RDIF kartička na hromadnou dopravu se jmenuje Istanbulkart a já ji nazývám klasická Istanbulkart. Dříve se pořizovala na každém rohu - za asi 70 Kč v automatu na letišti nebo za 50 Kč v běžných obchodech. Od roku 2021 nevím, kde se kupuje. V běžném prodeji na letišti jsou jenom limitované Istanbulkarty.

Aby klasická Istanbulkarta fungovala, je nutné ji od roku 2021 registrovat, konkrétně propojit s HES kódem. HES kód jsem popsal na samostatné stránce o HES kódu. Propojení se dá udělat na počítači a možná jsou i jiné možnosti, o kterých nevím (dejte vědět).

Istanbulkarta se dobíjí v automatech. Jakmile zůstatek klesne, je třeba kartu dobít. Může být rozdíl mezi automatem na nákup istanbulkarty a na dobití. Dobití se provádí takto:

  1. karta se položí na automat do jasně vyhrazené oblasti kódem dolů
  2. na displeji se objeví současný zůstatek na kartě (nápis Bakiye)
  3. do automatu se vloží bankovky nebo nahází mince, teoreticky by bylo možné platit i kartou
  4. objeví se nový zůstatek na kartě
  5. hotovo, kartu si můžu zase vzít.

Je možné, že už existuje nějaký lepší způsob dobíjení.

Obě karty jsou univerzální

Istanbulkart v obou formách je platná pro cesty všemi prostředky. Tedy metrem, autobusem, tramvajemi, vlakem a na většinou lodí. Dokonce se na ni dá jet třeba na Princovy ostrovy.

Istanbulkart se používá pro průchod turniketem na nástupiště metra nebo tramvaje. Karta se přiloží k displayi, pípne to, na displayi se objeví cena a odečte se od zůstatku. Podobně je to při nástupu do autobusu. Prochází se kolem řidiče a kartou se před ním pípne.

Více lidí už může sdílet jednu anonymní kartu. Klidně je možné podávat si ji dozadu za turniket nebo u řidiče autobusu. Nebudou se pak ale zlevňovat následující spoje, jako by se zlevňovaly, kdyby měl každou svou kartu.

Doporučuji pořídit si Istanbulkart hned na letišti. V roce 2015 se dala koupit v automatu na starém letišti. Vedlejší automat byl na dobíjení. Předpokládám, že automaty na dobíjení budou fungovat i na novém letišti. Pozor, v roce 2023 stojí anonymní karta 50 nebo 60 TL, je potřeba mít drobné a myslet na to při výběru z bankomatu.

Automaty přijímají papírové turecké liry, které můžete opodál vybrat z bankomatů. Istanbulkarta se vyplácí už od šesté jízdy (včetně přestupů a počítejte to dohromady na skupinu, která bude kartu sdílet). Vrátit kartu a dostat zpět její pořizovací cenu jsem nezkoušel. Možná to jde, nevím.

Kartě se říká také Akbil. Zaváděla se roku 2013.

Žetony - už nejsou

Kdo dříve nechtěl mít İstanbulkart, používal žetony. Kupovaly se v automatu a házely se do turniketů. Vycházely přibližně dvakrát dráž než cestování na Istanbulkart. Nevím, jestli ještě někde fungují (2019).

Lodě mívaly žetony odlišné než mělo metro. Předpokládám, že na některých lodích se ještě s lodními žetony lze setkat.

Istanbulkart v aplikaci

Existuje appka Istanbulkart, dá se normálně stáhnout v Google Play nebo App Store. Měla by fungovat místo plastové istanbulkarty a využívat RDIF čip v telefonu. Nepovedlo se mi ji ale ani spustit. Jiní hlásí, že se na ni nejde přihlásit ani dobít kredit, protože tam nejde zadat české číslo a krom toho funguje jenom s tureckými bankami. Je moc nová (2023). Kdyby vám někomu fungovala, dejte mi prosím vědět.

Istanbulské metro a tramvaje

V roce 2015 bylo v Istanbulu asi 7 linek metra, podle toho, jak se to počítá. Když jsem začínal do Turecka jezdit, bývala jenom jedna linka (červená). Teď už dokonce jedna železniční linka B1 vede i pod Bosporem do Asie. Staví to rychle a je pravděpodobné, že až budete číst tento list, bude istanbulské metro ještě postavenější. Otevírá se tam průměrně 80 km metra ročně. Mrkněte se na aktuální plánek nebo na jeho fotku.


schéma metra, tramvají a metrobusu v roce 2023, 1,5 MB, jpg, odkaz na stažení, originál nalezen na https://www.metro.istanbul/YolcuHizmetleri/AgHaritalari . Pozor na to, že na plánku jsou slabšími liniemi vyznačeny také tramvaje a metrobusy.


starší fotka plánku metra, mnoho linek tam chybí, staví se rychle.

Na plánku jsou kromě metra vyznačeny i tramvajové linky. Je jich tak málo, že se tam vejdou. Fungují velmi podobně jako metro. Na zastávky se vchází přes turniket a mají i stejné tarify.

Cestování metrem s jízdním kolem je v Istanbulu povoleno mimo ranní a odpolední špičku. Za kolo se platí zvlášť jako za dalšího cestujícího. Jeli jsme s dvěma koly metrem z centra na staré letiště a nenastal žádný problém. Ale měli jsme štěstí, že jsme nastoupili před třetí hodinou odpoledne, kdy špička oficiálně začíná.

Autobusy

Istanbulské městské autobusy jsou velmi podobné našim. Platí se Istanbulkartou při nástupu tak, že se karta přiloží k terminálu vedle řidiče.

Nepodařilo se mi sehnat žádný plánek nebo seznam istanbulských autobusů. Je to celkem paradoxní, protože se mi zdá, že autobusy v Istanbulu tvoří hlavní prostředek veřejné dopravy.

Číslování autobusů je zvláštní. Je tvořeno dvoucifernou číslicí a písmenem. Písmeno v tom musí hrát nějakou roli, protože v Istanbulu je určitě více než 100 autobusových linek. Nepodařilo se mi ale odhalit žádný systém, který by písmenka vysvětloval.

Trajekty přes vodu

Lodě plní v Istanbulu velkou část role veřejné hromadné dopravy. Jezdí hlavně mezi Asií a Evropou (nejvíc asi na lince Üsküdar - Eminönü), ale také například do Beşiktaş, Harem a jeden zastávkový spoj šněruje zátoku Zlatý roh a končí až v Eyüpu. To doporučuji na svezení, protože je to taková příjemná plavba velkoměstem pod různými mosty. Také doporučuji svezení na druhou stranu Bosporu. Moc hezký výlet trajektem je také na Princovy ostrovy.

Lodě jsou prostorné, mají hodně míst na sezení v zavřeném prostoru, ale dá se sedět i na palubě. Během plavby pikolík roznáší čaj za 0,5 TL (asi 6 Kč).

Trajekty se pravděpodobně platí istanbulkartou. Dokud byly žetony, tak se žetony na trajekt lišily od žetonu na metro či tramvaj (lodě asi provozuje vydává jiná společnost). Žeton v roce 2010 stával 1,50 TL. Podrobné jízdní řády trajektů jsou vyvěšené v každém nástupním přístavu.

Kromě pravidelných linek existují také výletní společnosti, které se specializují na plavbu Bosporem. Lístek na takovouhle tříhodinovou parádu stojí dole v přístavu 9 TL, ale běžně se po městě prodává i za 40 nebo víc (překupníci musejí vydělat).

Doprava na autobusová nádraží

Na evropský otogar (hlavní autobusové nádraží) se jede přímo po červené lince metra. To je ta linka mezi stanicí Yenikapı a letištěm. Stanice metra se jmenuje Otogar (náhodou zde také začíná odbočka metra). Cesta trvá asi 25 minut. Z tohoto autobusáku, kterému se také říká Esenler, startují mnohé důležité spoje, ale často pak jedou ještě na nějaký méně důležitý istanbulský autobusák, například na Harem.

Na asijský otogar Harem je lepší dojet trajektem, protože je za průlivem v asijské části. Trajekty odjíždějí ze přístavu Eminonu, což je zároveň zastávka na černé lince. Odsud odjíždějí autobusy na východ a jihovýchod, tedy např. do Ankary nebo Bursy.

Vlaky

O vlacích toho vím velmi málo:

  • Z Istanbulu se dá dobře vlakem jet do Ankary a do Konye. Jezdí i noční vlaky.
  • Existuje železnice pod Bosporem spojující Evropu a Asii.
  • Při hledání spojení je nutné rozlišit, jestli jedete do Istanbulu na evropskou, nebo asijskou stranu. Nádraží na evropské části se jmenuje Sirkeci a na asijské Haydarpaşa.

Velmi dobrý článek od Ondřeje Kališe o hromadné dopravě v Istanbulu jsem našel na webu: https://www.tram-bus.cz/zahranici/turecko/istanbul/

Autem

Autem jsem v Istanbulu nebyl, tak jenom zmíním, že je to docela divočina. Sám bych si sem asi netroufnul. Dva dny jsem jezdil po Istanbulu na kole a jednou do mě přitom v jednosměrce narazilo auto rychle couvající v protisměru (stále žiju). Podobná ruleta je parkování. V centru prakticky zaparkovat nejde. Turci se s auty vydávají i do nejužších uliček. Umějí docela dobře točit volantem a couvat, protože bez této schopnosti by nikam nedojeli.

Za přejezd mostu přes Bospor se platí dálniční mýtné. Výši neznám.

Z letiště do centra

Informace o tom, jak se do centra dostat z nového letiště Istanbul Havalimanı a z letiště Sabiha Gokcen, případně z letiště na letiště, jsem přesunul na stránku doprava z letiště do centra Istanbulu.


Istanbulkart


automat na dobíjení istanbulkarty


Schéma istanbulského metra. S každým dalším rokem bývá větší, takže tohle už je neaktuální.


Automat na Istanbulkart. Vpravo dole je prostor, kam se karta přiloží a může se dobít penězi. Při nákupu nové karty vypadne karta vlevo dole.


Místo karty můžete někde jezdit na žetony, ale je to dvakrát dražší. Automat na žetony "jetonmatik".


jízdní řád vlaku po jižním břehu Fatihu.


málo používané nádraží u Eminonu na špičce Istanbulu.


žetony na loď


jízdní řády běžné lodi šněrující záliv Zlatý roh


nejlepší vyhlídková jízda Istanbulem je za pár kaček běžný trajekt po Zlatém rohu


vnitřek trajektu


výstup z mhd-trakejtu mezi Evropou a Asií


turistická loď, pravděpodobně pro plavby Bosporem


lístky na turistické plavby Bosporem nejsou v systému istanbulkart, takže se platí zvlášť


přes Bospor vedou už 3 silniční mosty, toto je jeden z nich


momentka z cesty autobusem po mostě přes Bospor


dálnice přes Zlatý roh


istanbulské hlavní autobusové nádraží


jedno z menších autobusových nádraží v Haremu na asijské straně Istanbulu


staře vypadající, ale moderní tramvaj na nízkoprahové lince centrem hlavní čtvrti Beyoğlu


první krátké metro či spíše podzemní lanovka se nazývá "Tunel"


vnitřek istanbulského metra se dost podobá našemu

Turecko > Istanbul > Doprava

Popis destinací:

 

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.