Milét

Milét je archeologická lokalita, komplex památek a zřícenin. Zvaný též Milétus nebo Balat. Mně osobně Milét zajímal, protože znám Thaleta z Milétu, starověkého řeckého matematika.

Doprava

Do Milétu se dá dostat docela špatně. Dříve sem jezdily dolmuše ze Söke, ale ty už prý pár let nejezdí. Takže zbývá:

  • organizovaný zájezd,
  • vlastní auto,
  • na kole
  • nebo autostop. Já jsem dorazil autostopem, když jsem se předtím nechal svést dolmuší ze Söke do Priéné a potom směrem na Doğanbey a Balat.

Kromě Söke se dá do Milétu dojet z těchto míst: Kuşadasi, Selçuk, Milas nebo Altinkum. Turistické autobusy často pokračují na lokalitu Didima nebo na druhou stranu do Efesu.

Hlavní památky

Vizuálně nejzajímavější je na Milétu amfiteátr. Je hned za příjezdovou cestou. Tipnul bych si, že někteří turisté z Milétu navštívili akorát ten amfiteátr a byzantský hrad nad ním na kopci, protože další památky o kus dál na východ za kopcem prostě nenajdou. Amfiteátr se ovšem nacházel až na periférii řeckého města.  Odhaduju, že pochází až z římského období, protože se podle toho, co znám, podobá spíš římským divadlům, designem i rozměrem. Nahoře na kopci nad amfiteátrem je z dálky viditelný hrad. Je relativně nový, z byzantského období. Jak už to bývá, je postaven z kamení po předchozím římském městě. Na hradě vlaje turecká vlajka a není ničím zajímavý.

Další památky za kopcem jsou v srdci někdejšího starořeckého (přesněji Iónského) města Milétu. K pochopení situace je potřeba si uvědomit, jak vypadalo okolí před dvěma a půl tisíci lety, kdy Milétus vzkvétal. Všude kolem tehdy bylo moře a Milét se rozkládal na mysu vystrčeném do široké dlouhé zátoky. Dnes je zátoka zanesena náplavami řeky Menderes (řecky Meandros), a tak se Milét ocitl asi 10 km od moře. Z kopce je každému chytřejšímu pozorovateli jasné, kde bylo moře (dnes nízko položená pole a rybníčky) a kde bylo město (vyvýšená místa a kopec). Centrum starořeckého Milétu tvořila Lví zátoka, tehdy přístav. Lví se jí říkalo, protože u vjezdu do zátoky stály sochy lvů. Tam se dá dostat cestou přes kopec. Dnes je na místě lví zátoky pole a slatina s jezírkem. Kolem jsou rozmístěny informační tabule, které ukazují, která zřícenina byla co. Je velmi zábavné představovat si podle obrázků starověké město. Některým chrámům ještě stojí sloupy (nebo možná byly opět vztyčeny, nevím). Nejlépe se zachovaly budovy římských lázní. To je u antických památek běžné, že se nejlépe zachovají lázně. Vysvětluji si to tím, že zdivo lázní bylo konstruováno tak, aby dobře odolávalo vodě, takže dobře odolává i staletím. 

Historie

Před Řeky, kteří přišli v 11. století před naším letopočtem, obývali oblast Milétu Kárové. Kárové byl neindoevropský národ, který dal okolní oblasti název Kárie. Ve starověku byl Milét velmi významný přístav na západním pobřeží Malé Asie. Nebyl sice tak významný jako nedaleký Efesos, ale ne o moc. Byl častým místem sporů perských satrapů s Řeky. Obývali ho Řekové, kteří se identifikovali jako Iónové (a všude kolem je starověká Iónie). V římském období patřil Milét do provincie Asia. I poté, co se moře během byzanstského období zaneslo náplavami, město fungovalo. Milét byl obýván ještě do 16. století, pak byl opuštěn a obyvatelé se přestěhovali pravděpodobně do nedaleké vesničky Balat. Milét se totiž turecky řekne Balat, ale jenom oni vědí, co to znamená. Mohla by to být zkomolenina řeckého názvu Miletos. Někteří Turci vůbec neznají jméno Milét ani Milétos a lokalitu nazývají podle té nedaleké vsi Balat.

Ještě v době, kdy byl tedy Milét obýván, ale, zde nechal Ilyas Bey postavit mešitu pojmenovanou po sobě (Ilyas Bey Camii). Balat byl tehdy stále správním centrem oblasti (Turci dobyli Milét už roku 1391). Mešita stále stojí, a i když už má po zemětřesení rozpraskané zdi a sloupy, je stále nejzachovalejší stavbou v Milétu.

Praktické věci a okolí

Vstupné do areálu Milétu stojí 3 TL. Pokud má laskavý čtenář českou náturu, může se mezi památky dostat bez vstupenky, protože areál není oplocen a vstupenky nikdo nekontroluje. Jenom se jaksi očekává, že kdo projde kolem formální vrátnice, prostě si vstupenku koupí. Za vrátnicí naproti amfiteátru stojí pár provizorních zahrádkových restaurací. Nevaří tu nijak kvalitně, ale ceny jsou jen mírně vyšší než normální, asi jako u nás (najedl jsem se k prasknutí za 15 TL = asi 180 Kč). Zrovna v jedné z těch hospůdek sedím a píšu (2 čaje za 2T L), nad amfiteátrem svítá. Nedaleko vrátnice je pěkná češme s pitnou vodou.

Protože jsem u Milétu spal, můžu přidat další info. Kolem se toulá asi 20 psů, kteří štěkají, ale bojí se a nekoušou. 4 z nich patří ovčákovi Ismailovi, který má navíc 300 ovcí a koz (moc to nerozlišuje). Ovčák pase do deseti do večera. Učil mě turecky (anglicky neumí ani slovo), obdaroval mě praženou cizrnou a potmě jsme spolu poslouchali turecké rádio. Kdybych spal u Milétu příště, vlezu si rovnou do amfiteátru. Sice je tam kamenná podlaha, ale nebude tam pršet a možná tam bude méně komárů, protože je to vysoko. V okolním terénu jsou protipovodňové hráze a hodně malých zarostlých tůní, ve kterých se komářím larvám asi daří.

Milétská filosofická škola

Hlavními představiteli jsou Milétské školy jsou Thales, Anaximénes a Anaximandros. Často se počítají spíše do Iónské školy. Jsou to jedni z nejstarších řeckých filosofů, působili v 6. století před naším letopočtem.

Thales se proslavil Thaletovou větou a Thaletovou kružnicí. Pro účely mořeplavby sestrojil dálkoměr založený na podobnosti trojúhelníků. Údajně změřil výšku pyramid (ovšem dlouho po jejich stavitelích) a jako první předpověděl zatmění slunce v roce 585 př. n. l. Byl to astronom a definoval základní pojmy kolem nebeské sféry. Nepanuje shoda o to, co si myslel o tvaru země (někteří mu přisuzují představu ploché země plovoucí v oceánu, jiní na Thaleta naopak odkazují jako na zdroj informace o kulatosti země). Thaleta jako prvního myslitele zasluhujícího označení filosof zmiňuje Aristoteles.

Anaximandros z Milétu udělal mapu světa, sluneční hodiny a nebeský glóbus. 

 

 

Popis destinací:

 

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.