Proč jet na dovolenou do Turecka

Dovolená v Turecku -- výhody, nevýhody a předsudky.

Obsah: Teplo a čisté moře - Lacino - Evropská země - Exotika - Krajina - Laciné zájezdy - Řecké památky - Bezpečno - Proč do Turecka nejezdit

V Turecku je teplo a čisté moře

Turci se usídlili dost na jihu, aby jim tam bylo příjemně teplo. Turecko se rozkládá mezi 41. a 36. rovnoběžkou severní šířky, takže se klima u moře se v Turecku velmi podobá Řecku, ležící přibližně ve stejných zeměpisných šířkách. S Řeckem Turecko sdílí také Egejské moře, které je velmi teplé a čisté, ideální na koupání. V létě v Turecku téměř jistě nezmoknete. Můžete se podívat na grafy průměrného počasí.

V Turecku je lacino

V porovnání s Řeckem jsou ceny v Turecku stále poloviční (psáno na jaře 2011, ještě před řeckým bankrotem). Úroveň služeb v letoviscích je srovnatelná se západní Evropou a jsou také dvakrát levnější. V turistických letoviscích jsou ceny jídla přibližně takové, jako v Praze. Mimo turistické oblasti je jídlo za polovinu českých cen, navíc je v restauraci k pití voda zdarma (ale s cestovkou se do takových míst nedostanete, smůla). I když ceny rok od roku rostou, je to stále ještě dost v pohodě: dovolená v Turecku nikomu díru do rozpočtu neudělá. Není to tu sice tak laciná země jako je třeba Egypt, ale Turecko je cenově přibližně srovnatelné s Bulharskem. Podívejte se na turecké ceny.

Oproti českým cenám je levnější i cestování. Taxíky jsou výrazně lacinější (nemají tu taxikářské mafie, jako máme v Praze a jinde). Dálkové autobusy jsou velmi levné (cesta přes půl Turecka za 450 Kč). Co je drahé, je benzín (kolem 48 Kč za litr, jaro 2011), to je kvůli vysokým daním.  Auto si lze půjčit kolem 25 euro na den, takže normálka. Další informace o cestování v Turecku.

Některé věci jsou v Turecku až extrémně laciné. Například slušné oblečení, kožené výrobky nebo koření. Já si jezdím do Istanbulu pro kalhoty, saka, peněženky, košile, sypaný čaj, chilli a pro římský kmín (cumin). Zaplatím za to tak třetinu české ceny. Některé věci u nás vůbec nejsou sehnat, například lokum nebo čajovary. Nákupy v Turecku

Turecko je evropská země

Nezáleží na tom, jak chápeme Turky my. Oni se považují za Evropany. V západních městech (Istanbul, Izmir, Ankara) a v přímořských letoviscích (Antalya, Trabzon, Alanya) o evropské příslušnosti Turecka není sporu. Města jsou uklizená, lidé bohatí, chudobu musíte hledat. Trošku horší je to na východě a ve vnitrozemí Anatolie. Tam je pravda, že jsou města často špinavá a služby jsou zmatené jak v nefalšovaném orientu. Ale je to často jenom první pohled. Ve skutečnosti jsou i na východě lidé čistotní, dobře se oblékají (košile, kravata a sako jsou u mužů standard), jsou slušní a pohostinní. Musím říct, že jsem si během svých cest oblíbil spíše tu východní a chudší část Turecka, protože v ním vidím obraz starých dobrých časů.

Turecko je v NATO, turecké kluby hrají evropské pohárové soutěže, Turecko je v Radě Evropy a vede přístupové rozhovory k Evropské Unii. Chcete-li znát můj názor eurooptimisty, tak:

  • Turecko do EU patří,
  • unie Turecko za člena nikdy nepřijme, protože se jí nechce (hlavně Francii),
  • a pro Turecko toto nepřijetí nebude představovat žádný problém.

Správná dávka exotiky

V Turecku se lze všude potkat s minarety, tvoří hezké dominanty a vyjímají se na fotkách. Pětkrát denně se ozývá z ampliónů mešit arabské volání muezzina, ale zdejší lidé stejně nevědí, co zpívá, a berou to asi jako my bereme zvuk kostelních zvonů. Můžete sice vidět muže pospíchající v pátek do mešity, ale většinou tu víru berou dost vlažně, asi jako naši katolíci, nebo ještě vlažněji.

Mimochodem, první den vás v pět ráno vzbudí řvaní muezzina z mešity. Další dny si zvyknete.

Krásná jsou v Turecku tržiště. V mnoha městech se ještě můžete běžně na ulici setkat s tradičními řemesly jako jsou nožíři, sedláři, měditepci, pekaři, cukráři nebo tkalci.

Turecko je muslimská země, ale není to Arábie. To znamená:

  • píše se tu latinkou,
  • hygiena je na vysoké úrovni (málo průjmů),
  • lidé přemýšlejí evropsky,
  • úřady fungují,
  • nesmlouvá se tolik, nekrade se a nepodvádí se.

Samozřejmě jak kde. Čím víc budete v nějaké turistické zóně u moře přecpané Němci nebo Rusy, tím to bude horší (tím víc se Turci budou chovat jako podvodníčci). V turistických oblastech se samozřejmě můžete setkat s tím, že vám budou Turci lhát, aby vás co nejvíc oškubali a obrali. Ostatně stejně to funguje na Karlově mostě nebo na Karlštejně. Jakmile ale opustíte místa, kde jsou nápisy azbukou, všechno bude v pohodě.

Východně znějící hudba mě překvapila. Myslel jsem, že se ty romantické melodie používají jenom v pohádkách 1001 noci. Ale ne, je to v Turecku všude. Na tradičních nástrojích, pentatonikách, dórských modech a čtvrttónových stupnicích jsou Turci schopni vystavět celou hitparádu moderních popových písní. Běžně to tam poslouchají. Turecká hudba

Úžasná krajina

Jak popisuji na stránce o horách, v asijské části Turecka je spousta hor. Nejsou to žádné chlumy, nýbrž pořádné velehory. Už při příletu do Antalye (nejčastější příletové místo turistů) okolní vysoké štíty leckoho uchvátí. Bere se to tady normálně, prostě za humny jsou velehory. Malebné to je.

Leckoho může překvapit, kolik je v Turecku řek a jak jsou vodnaté. Je to tím, že je Turecko obklopené skoro ze všech stran mořem, takže vzduch je vlhký. Hodně prší na horách, kde se mraky vyprší, a tak tam pramení mnoho mohutných (a většinou i čistých a studených) řek. Řeky pak přinášejí hodně vláhy do nížin, kde umožňují intenzivní zemědělství. V odlehlejších oblastech se lze setkat s primitivně udržovanými zahrádkami, zavlažovacími systémy potůčků a s ploty z topolů a vrbového proutí.

V suché centrální části Turecka je nejznámější krajinou Kapadokie. Na obrovské ploše se tu nachází mnoho desítek tisíc předvěkých obydlí vytesaných do skalních útvarů zvláštních tvarů. Turisté se sice dostanou nejčastěji do oblasti Göreme (většinou fakultativním zájezdem od moře), které je zajímavé zachovalou výzdobou skalních křesťanských kostelů, ale celá Kapadokie je mnohem širší oblast, ve které lze podobné věci odhalovat i jen systémem náhodných procházek.

Speciální geologickou zajímavostí jsou travertinová jezírka s názvem Pamukkale.

Laciné zájezdy

Zájezdy do Turecka jsou laciné hlavně kvůli nízké ceně vstupů pro cestovky. Charterové lety do Antalye jsou běžné, ubytování v hotelích u moře laciné a cestovky dokážou vyhádat značné slevy. Levnější než do Turecka tak mohou být už jenom zájezdy od Tuniska a Bulharska. A do Egypta, ovšem od té doby, co se denně demonstruje na Tahriru, už tam málokdo chce jezdit.

Ještě levnější než české cestovky jsou v Turecku cestovky německé. Němci se do Turecka jezdit nebojí, protože Turky znají z Německa. Němci dokážou vyhádat pro svoje klienty ještě větší slevy, protože Němců jezdí na dovolenou hodně, mají větší kapacitu a levnější přistávací poplatky než Praha Ruzyně. Z Německa také do Turecka létají některé lowcostové letecké společnosti (např. Pegasus Airlines). Další informace o létání do Turecka.

Do Turecka není potřeba vízum.

Řecké památky

Kdo se zajímá o starověké Řecko nebo o archeologii, má dvě možnosti.

  • Buďto pojede na řecké památky do Řecka a bude spíše zklamaný,
  • nebo pojede do Turecka a bude nadšený.

Ve starověku se na území dnešního Turecka rozkládalo mnoho říší, které znáte z mýtů, přičemž mnoho těch říší bylo řeckých. Turecké lokality jako Xanthos, Efes, Side, Thermessos, Milétus, Tlos, Bergama nebo Aspendos převyšují svou zachovalostí nebo významem většinu řeckých památek v Řecku (snad kromě athénské Akropole, krétského Knóssu a některých dalších památek), a to nemluvím o Istanbulu. I bájná Trója leží na tureckém území.

V Římské době se na území dnešního Turecka nacházely nejbohatší římské provincie. Římských památek je v Turecku tolik, že je po několika dnech prostě přestanete vnímat. Kromě římských věcí je zajímavá Lýkie, oblast jihozápadního pobřeží, kde se Lýkové soustředili na hroby, jak skalní, tak náhrobkové. Zachovalo se jich hodně a jsou běžnou součástí krajiny.

V Turecku je bezpečno

Turecká armáda a policie mají ve společnosti velmi silnou pozici. V praxi to znamená velmi nízkou kriminalitu. V některých oblastech východního Turecka se sice ještě tak před deseti lety válčilo s kurdskými guerillami, nyní je ale klid. Přesto si armáda udržuje ostražitost, což v oblastech, kde žijí Kurdové, vede až k absolutní bezpečnosti.

V Turecku se nekrade. Je zcela běžné, že ráno všichni obchodníci vynesou své zboží před svůj krám a nechají ho tam celý den, aby si ho kolemjdoucí mohli prohlížet. Pro zkušeného Čecha by nebyl problém nakrást si za deset minut na týden dopředu, ale nikdo to tady samozřejmě nedělá. Ta ostuda by byla nekonečná. V Turecku rozhodně neplatí, že kdo nekrade, okrádá svou rodinu.

V bezpečí jsou i ženy. Turci se k ženám chovají uctivě a slušně. Nepříjemného okoukávání a halekání na ženy, které znám třeba z Itálie nebo z arabských zemí, jsem si v Turecku nevšimnul.

Od léta 2016 platí v zemi výjimečný stav. Jde o formální zvýšení pravomocí armády a policie. Na turistiku podle mých zkušeností nemá výjimečný stav žádný vliv. Podle posledních informací by měl výjimečný stav skončit na podzim 2017 (psáno v létě 2017).

Proč do Turecka nejezdit

  • Je trochu těžší se domluvit. Pokud neovládáte ani základy angličtiny, vydejte se raději do Bulharska nebo Chorvatska, tam se lámaně domluvíte. Z turečtiny nebudete zpočátku rozumět ani slovo (snad kromě slov čaj a jogurt). Naštěstí se turečtina snadno čte. V turistických letoviscích není problém domluvit se anglicky, případně německy nebo místy rusky.
  • Pokud máte předsudky o islámských zemích a chcete si je uchovat, tak do Turecka taky ne. Mohli byste o ně přijít.
  • Do Turecka nelze jet bez pasu. Na občanku tam Čechy nepustí. Od léta 2012 musejí mít svůj pas i děti pod deset let věku.
  • Trochu víc se tu kouří, naštěstí v restauracích a čajovnách už je kouření zakázané (ne jako u nás). Takže kuřáci to mohou mít méně příjemné než doma.
  • Turecko je velké, takže kdo chce procestovat hodně míst, musí počítat s delšími vzdálenostmi a velkou ztrátou času při cestování po zemi.