Trója

Možná nejslavnější starověké město Trója je dnes jen areál s vykopávkami. Naštěstí jsem do Tróje jel bez větších očekávání, takže jsem pak nebyl zklamán.

  • Z hlediska masového turisty v Tróji není prostě nic. Vykopávky, šutry, chodníčky, cedule, stromy. Jeden dřevěný prolejzačkový kůň jako atrakce.
  • Kdo ale četl Homérovu Iliadu nebo aspoň Zamarovského Objevení Tróje, ten se při pohledu na ty zdi zasní a je moc rád, že tu je.

Ačkoli mám tu čest počítat se k té sečtělé skupině, na této stránce bych přeci jen raději probral Tróju z hlediska turistického. Homérské příběhy a dobrodružství Heinricha Schliemanna při objevování Tróje si můžete v případě zájmu vyhledat jinde.

Poloha Tróje je docela strategická. Leží na asijské straně průlivu Dardanely, u vjezdu z Egejské (západní) strany. Na druhé straně průlivu je Galipolský poloostrov ležící už v Evropě. Trója je od moře vzdálena asi 5 km, takže dohlédnout k moři sice jde, ale je docela těžké ten úzký proužek průlivu vůbec rozpoznat. Vykopávky se nacházejí na špičce celkem nenápadné a nízké náhorní plošiny.

Vesnice Tevfikiye a ubytování

Z Turecké perspektivy nic jako město Trója neexistuje. Není to osada, nemá obyvatele. Na přilehlém kopci ale opodál leží vesnice s názvem Tevfikiye. Jezdí sem místní autobusy a je to prostě normální vesnice. Vstup do archeologického areálu je dokonce blíž této vesnici než samotným vykopávkám.

Ve vesnici Tevfikiye jsou dva obchody, čajovna, benzínka, divná restaurace, mešita, a asi 600 stálých obyvatel. Na ubytování jsme se poptali a dozvěděli jsme se, že jsou tu dva penziony a hotel. Ubytovali jsme se za 40 TL na osobu (2014) v hotelu Varol Pansiyon. Za mírně nadprůměrnou cenu jsme dostali domácky zařízený pokoj v patře rodinného domu a poctivou tureckou snídani. Jedinou nevýhodou byla mešita přes ulici, ze které nad ránem chvíli vyřvává megafonem muezin, hrozně hlasitě. Další alternativou je dražší Troia Pension a Hotel Hisarlık. Žádné další ubytovací kapacity v tomto místě nejsou, respektive v roce 2014 nebyly. Dejte si na to pozor při hledání ubytování on-line. Je spousta hotelů, které se jmenují Trója, ale žádný další není přímo u Tróje. Většinou jsou rozseté po celém Turecku (nebo světě). Při hledání ubytování vám to bude často nabízet Çanakkale. To je nejbližší větší město se spoustou hotelů, ale 30 km daleko.

Budete-li hledat informace o Tevfikiyi, můžete mít problém, že tahle vesnice je relativně malá. V Turecku jsou další větší místa se stejným názvem, tak se nenechte splést.

Okolí Tevfikiye je zemědělské, většinou pole, ale často i sady. Přečkat tady noc zdarma pod širákem nebo pod stanem nemůže být velký problém.

Jak se do Tróje dostat

Podle způsobu cestování jsou zhruba tři možnosti:

  1. Organizovaně s cestovkou v rámci nějakého okružního zájezdu. Stačí si dát vyhledat poznávací zájezd s textem obsahujícím slovo Trója.
  2. Polo-organizovaně zájezdovým mikrobusem z Çanakkale.
  3. Individuálně. Mikrobusem, dolmuší, taxíkem, stopem nebo na kole.

Çanakkale je nejčastější výchozí bod pro návštěvu Tróje. Je asi 30 km daleko na severovýchod. Z Çanakkale jezdí jak předražené turistické minibusy, tak normální linkové autobusy pro Turky. Ty jezdí každou hodinu a půl a startují v Canakkale z autobusáku, který by měl být naproti velkému trhu, pod mostem přes žlutou řeku. Sám jsem tímto busem nejel, tak jen předávám info. Sazba by měla být laciná, jako za turecké busy (do Tróje tak za 3 nebo 4 TL). Jenom je potřeba dávat pozor, aby ten den jelo ještě něco zpátky (pokud to máte v plánu).  Většina cesty vede po dálnici.

Alternativou k cestě běžným mikrobusem jsou turistické mikrobusy. Ty vyjíždějí ráno kolem deváté nebo desáté a vracejí se do Çanakkale na pátou odpoledne. Stojí kolem 25 TL, což je víc než normální bus, ale možná je k tomu výklad (to fakt nevím). Tenhle výlet umí zprostředkovat každá cestovka a každý hotel v Canakkale, vyjíždí odněkud z náměstí u zelené věže. Ještě dražší je taxík. Vyjde přibližně na šest stovek a těžko říct, jak usmlouváte sazbu za čekání.

Individuálním cestovatelům, kteří mají rádi stop, poradím, že 4 km východně od Tróje je křižovatka na hlavní silnici D550, u vesnice Gökçalı, ze které se do Tróje už dá dojít pěšky.

Další možnost je půjčit si v Çanakkale kola a do Tróje jet na otočku. Tam a zpátky je to asi 60 km, takže je to buď na dva dny s přenocováním v Tróji, nebo pro fakt dobré cyklisty na jeden den. My jsme měli vlastní kola, tak jsme jeli jenom jednu cestu. Cesta vede napřed hezky podél moře, ale v jednu chvíli jsme museli vyjet na kopec a asi 2 km jet po té dálnici, než jsme zase odbočili do vesniček přes Kumkale. K navigaci jsme použili Openstreetmap a šlo to dobře. Když už popisuji cyklistické poměry, dodám, že z Kalafatu na jihozápad do Yeniköy nebo na jih do Üveciku se dá velmi dobře dostat po polních cestách.

Archeologický areál

V roce 2014 bylo vstupné 20 TL. Kolem vrátnice samozřejmě prodejny turistických cetek. Areál je velký a většinou oplocený. Čistě teoreticky by se do něj dalo dostat i bez placení někudy kolem, ale byl by to docela pochoďák do polí s rozbahněnými cestami. Mnohem jednodušší je zaplatit vstupné a kolem podivného dřevěného koně se dostat k pásmům vykopaných zdí a hradeb. Lokalitou vedou chodníčky osázené celkem dobrými cedulemi psanými zpravidla turecky, německy a anglicky.

Fakt nehodlám přepisovat to, co bylo tisíckrát popsáno jinde, ale neubráním se stručnému shrnutí. Kopec, na kterém Trója stála, se jmenuje Hisarlık, což by se do češtiny dalo přeložit třeba jako "Hradní" nebo "Hradiště". Tohoto názvu si v roce 1870 povšimnul Heinrich Schlieman, když po Tróji pátral. Začal kopat a vykopal pozůstatky ne jednoho, ale asi třinácti různých měst, které ležely jedno nad druhým. Když jsem lokalitou procházel, dalo mi celkem práci uvědomit si, z jaké doby a do kterého města patří které zdi. Naštěstí je do dobře znázorněno na cedulích. Zaujaly mě dva jevy. Jednak průkopy, kdy archeologové vykopali průkop, jako kdyby dělali místo pro úzkou silnici. Šli přitom až na skálu a podrobně mapovali, co našli. Za druhé jsem si všimnul částí terénu, které archeologové záměrně ponechali neodkryté a v nezměněném stavu pro příští generace svých kolegů, kteří budou mít lepší nástroje a metody výzkumu. Nutno říct, že většina odborných ohlasů se ke Schliemanovu výzkumu staví kriticky v tom smyslu, že tam toho spoustu rozoral (doslova zvoral), nezdokumentoval, poškodil a přeházel. No, však to byl jeden z prvních archeologů a k jeho cti nutno podotknout, že to zdokumentoval alespoň nějak, narozdíl od různých vykradačů památek (zdravím dnešní detektoráře).

Některá místa jsou druhotně zastřešená, aby se odhalené zdi nerozkládaly. Týká se to zejména nejstaršího prvního a druhého města postaveného z nejměkčích cihel, které by mohl poškodit déšť.

Zajímavosti kolem Tróje

Při cyklotoulkách po okolí jsme několikrát přejížděli řeku Küçük Menderes. Nepochybuji, že se jedná o Homérův Skamandros, jehož bůh se také zapojil do trojské války.

Iliada uvádí, že v okolí Tróje byly dva významné prameny. Jeden studený a jeden horký. Studený pramen jsme asi našli, horký pramen ne.  Ale několik desítek kilometrů jižněji jsme pak horké prameny běžně potkávali. Prý se občas objevují i kolem Tróje.

Z jihozápadního okraje vykopávek vede pěšina k ústí vodní štoly. Byla dlouho neznámá a objevená až v roce 1997. Prý byla vysekaná už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tzn. dávno před trojskou válkou (ta asi probíhala plus mínus kolem roku mínus 1200). Vodní štola je nepřístupná, ale dá se do ní přes mříž nahlédnout a přečíst si nedalekou informační ceduli. Cedule naznačuje, že Iliada obsahuje zmínky o této jeskyni.

Mezi vykopanými zdmi prvního města má štěňata nějaká fena. Je na ní vidět, že štěňata kojí. Nemohl jsem se ubránit asociaci s římskou vlčicí (Římané sami sebe rádi odkazovali jako dědice Tróje).

Ačkoli obrázky a nákresy různých historických měst dávají dobrou představu, kde co kdy stálo, nejlepší obrázek jsem si udělal z modelů v Çanakkale. Za vitrínou tam mají na pobřežní promenádě vymodelován vývoj všech měst na Hisarliku a dá se to okukovat ze všech stran.

Pražská Trója se jmenuje podle soch na schodišti Trojského zámku, které zobrazují trojskou válku.

Základní věci o Tróji

Jsem si všimnul, že samozřejmě používám věci, které jsem nevysvětlil. Takže jenom pro pořádek.

Iliada = Homérova báseň popisující trojskou válku. Epická báseň. Původně tradovaná slovně, zapsaná později. Nejstarší dílo evropské literatury. Na Iliadu navazuje Odysea, což je další báseň zobrazující složitou mytickou cestu jednoho z trójských hrdinů do vlasti.

Hienrich Schlieman = objevitel Tróje. Amatérský archeolog, obchodník, Němec. Vypracoval se z chudoby k velkému majetku, který později částečně použil pro financování svých výzkumů. Kromě Tróje objevil Mykény a další řecká místa důležitá v mykénském období. Říká se, že uměl spoustu jazyků. Měl sklon obdivovat vše řecké, vzal si Řekyni za manželku.

Priamův poklad = zlatý poklad objevený Schliemanem a jeho manželkou v Tróji. Pojmenovali poklad po trójském hrdinovi Priamovi, předpokládavše, že poklad pochází z období trojské války. Ve skutečnosti byl ale mnohem starší. Kromě "Priamova" se tu našly i další, byť menší, zlaté poklady.

Hisarlik = jméno kopce, na kterém zbytky Tróje stojí. Někdy též zapisovaný Hissarlik se dvěma s, ačkoli netuším, v jakém jazyce se ta dvě s mohla vzít. V turečtině fakt ne a to to je echtovní turecké slovo (hisar = pevnost).

Trójský kůň = podle Iliady metoda dobytí města. Řekové prý měli předstírat odchod a jako dar postavit velkého koně, do kterého se tajně ukryli bojovníci. Trójané nečekajíce zradu si koně vtáhli do města a byl z toho průšvih. (Před koněm varoval jistý Laokoon a zavedl přitom pojem "danajský dar". Ale přišli z moře dva hadi a zardousili Laokoona i s jeho dvěma syny.  Když vás tenkrát sežrali hadi i s rodinou, tak se to chápalo, jako že nemáte pravdu. Tak si Trójané koně do města odtáhli.) Tolik pověst. Historici koně zpochybňují a asi i správně. Jako trojský kůň či trojan se odvozeně označuje metoda počítačového útoku, kdy si uživatel sám nainstaluje virus, domnívaje se, že je to nějaký príma prográmek.

Různá jména Tróje

Česky a slovensky Trója s dlouhým o. Turecky Truva. Anglicky Troy. Chetitsky Wilusa nebo Truwisa. (Chetité byli současníky trojské války a ve svých záznamech Tróju zmiňují.) Španělsky Troya, německy Troja, francouzsky Troie.

Řecky v Iliadě Ilion Ἴλιον nebo Ilios Ἴλιος, ale také Troia Τροία. Samotná Iliada úplně mezi těmito jmény nerozlišuje. Někde jsem četl, že název Ilion se více vztahoval na akropolis a název Troia více na zdejší oblast. Jindy se dočtu, že Ilion je poetický název, Troia praktický. Tak nevím. Každopádně od slova Ilion je odvozena Iliada, Homérova báseň o trojské válce.

 

troja-10666troja-20690-varol-pansiontroja-20692troja-20708troja-20713-hradbytroja-20716troja-20719troja-20725troja-20737troja-20740-fenatroja-20741troja-20758troja-20760-prokoptroja-20766troja-20768-rampatroja-20773troja-20785-listektroja-20792troja-20798-vodni-jeskynetroja-20803-amfiteatrtroja-20815-skamandros-kucukmenderestroja-5493-modeltroja-5529-pramentroja-5541-varol-pansiontroja-5543-rampatroja-5544troja-5546-skamandros-kucukmenderes