Ceny v Turecku

V Turecku je obecně relativně lacino, obzvlášť koncem léta 2018. Turecko jednou z nejlevnějších zemí, která je běžným českým turistům v dosahu. Postupně se ale zdražuje, jak v Turecku stoupá produktivita práce.

Pokud uvádím ceny v tureckých lirách TL, přepočítejte si to přibližným kurzem z roku 2011, to jest 1 TL = 11 Kč. Během posledních let (2008 - 2017 a zejména 2018) běží v Turecku inflace rychleji než u nás. Uvedené ceny tedy odpovídají spíše roku 2010 než 2018. Připočtěte si tedy v duchu 50 %. Další informace o penězích a tureckých lirách.

Obsah: Kde je levně - Ceny potravin - Ceny dopravy - Ceny ubytování - Vstupné

Kde je levně

V Istanbulu a v přímořských letoviscích je dráž než ve zbytku Turecka. Asi nejdražší místa Turecka jsou letoviska Marmaris nebo Kemer, protože tam jezdí bohatí turisté. Tyto nejdražší oblasti ale stejně vycházejí stejně draho nebo trochu levněji než běžná letoviska řecká nebo španělská.

Chcete-li si užít opravdu nízkých cen, vydejte se do vnitrozemí. Ceny zboží jsou tam naladěné na finanční možnosti běžných Turků. Běžný Turek je spíše chudý, takže obchodníci musejí držet ceny nízko. To si mohou dovolit díky laciné pracovní síle a relativně nízkým tureckým daním.

Ceny potravin

  ve vnitrozemí v turistické oblasti
chleba (asi jako půl naší veky) 6 Kč 12 Kč
kostka sýra (1/4 kg) 30 Kč 45 Kč
rajčata (1 kg) 20 Kč 25 Kč
pomeranče (1 kg) 25 Kč 35 Kč
šálek čaje 6 Kč 12 Kč
balená voda (litr a půl) 6 Kč 12 Kč
grilované kuře 80 Kč 110 Kč
porce kebabu s rýží nebo chlebem 40 Kč 90 Kč
kebab v pitě do ruky 30 Kč 50 Kč
salát 25 Kč 35 Kč
polévka 20 Kč 40 Kč

Ceny jsem přepočítával na české koruny podle kurzu z jara 2008 (1 TL = 12,5 Kč), ale vychází to podobně i když počítám podle kurzu z roku 2010. Sloupeček "ve vnitrozemí" znamená nějaké normální město kdesi v Anatolii, třeba Kaiseri nebo Aksaray. Turistickou oblastí myslím letoviska typu Belek, Side nebo případně centrum Istanbulu. V Istanbulu na předměstí je lacino jako něco mezi oběma sloupečky.

Skutečné tajemství, proč bývala v Turecku návštěva restaurace laciná, spočívala v pití. Automaticky dávali na stůl čistou vodu ve džbánku, která byla zadarmo. Ještě dnes (2016) se to dá zažít někde na východě Turecka.

Kolem roku 2010 už se to ale restaurace naučily po evropsku: pití nedostanete žádné a když požádáte o vodu, dostanete balenou a hezky ji zaplatíte. Ale pořád je to oproti české Matonce jenom pár korun. Většinou je na stole automaticky a zaplatíte za ni, pokud ji otevřete.

Naštěstí skoro každé turecké letovisko má kromě dražších restaurací pro německé vopižury taky někde čtvrť pro normální Turky, kde nějakou běžnou lacinou restauraci najdete. Bezvadné jsou v tomhle ohledu letoviska Antalya, Alanya, Bodrum, Kuşadasi a Manavgat, které mají normální turecké restaurace na každém rohu, protože jsou to v zázemí normální města.

Čeští cestovatelé si zvykli během svých výletů do zahraničí kupovat jídlo v sámoškách a pak to sníst někde na pikniku u cesty. To v Turecku není potřeba. Hotové teplé jídlo tu vyjde podobně draho jako sámošková svačina, takže veřejné stravování před nákupem do igelitky většinou preferují i samotní Turci.

Sám nekouřím a cigarety nekupuji, ale cigarety jsou prý v Turecku podobně drahé jako u nás. Alkohol je výrazně dražší, protože Islám pití alkoholu obecně zapovídá. Přesto je v Turecku alkohol k dostání ve specializovaných prodejnách, ale pití je tady spíše projev luxusu a vyššího postavení. Takže na chlastačky doporučuji jet jinam, mohlo by se to prodražit.

Ceny dopravy

Dálkové autobusy stojí v Turecku asi 1 Kč na kilometr. Cenově se tedy autobusy podobají cenám autobusů českých. Akorát v Turecku je větší komfort. Mikrobusy jsou přibližně stejně drahé, možná o něco málo dražší.

Dolmuše ve městech mají tarify různé, obvykle ale stojí něco málo přes liru na jednu cestu (takže kolem 15 korun). V Istanbulu jezdí tramvaj zvaná metro; žeton na jeden průchod turniketem stojí čtyři liry, ale mnohem lepší je pořídit si kartu Istanbulkart). V Izmiru stojí žeton do metra asi 30 Kč. Nesetkal jsem se v Turecku s přestupnou jízdenkou na MHD.

Taxíky mají smluvní tarify. Pokud existuje oficiální maximální taxa, tak o ní nevím.

Nevím, jakým způsobem se vybírají dálniční poplatky, ale zjistil jsem, že se platí mýtné asi 12 Kč na 40 km dálnice. Za přejezd mostu v Istanbulu přes Bospor se platí 45 Kč.

Další informace o dopravě.

Cena benzínu je vyšší než u nás (po přepočtu asi 44 Kč na litr na jaře 2011, 50 Kč na jaře 2014).

Ceny ubytování

Zase to záleží na tom, kde ubytování sháníte, ale překvapivě nehraje roli jenom poloha, ale hlavně konkurence hotelů a pensionů. Tam, kde je ubytovacích kapacit spousta, si mimo vrchol sezóny navzájem konkurují a tlačí cenu dolů. Můžete si vybírat. Naopak v menších městech ve vnitrozemí, kde je hotel jenom jeden, bývá zpravidla hnusný a drahý.

V hotelích se ceny počítají na pokoj, v penzionech na člověka, ale vychází to po přepočtu podobně. (Rozdíl mezi hotelem a penzionem chápu tak, že penziony jsou menší, kdežto hotely bývají vícepatrové a mají recepci.) Mimo vrchol sezóny se ceny průměrného a podprůměrného ubytování pohybují kolem 200 až 250 korun na člověka a noc, záleží na tom, jak se to usmlouvá. V sezóně stoupají ceny na 500 Kč i více, kvalitnější ubytování je i kolem 900 Kč na osobu a noc. Někdy je v ceně snídaně, někdy je to bez snídaně (ekvivalent snídaně se dá pořídit asi za 35 Kč). Pokud budete smlouvat, počítejte s tím, že pro provozovatele penzionu je výhodnější, když tam budete více dnů. Také kvůli tomu mohou české cestovky usmlouvat lepší cenu -- když si do Turecka koupíte třeba desetidenní pobyt (a odečtete cenu letenek), můžete se dostat i pod tu cenu 180 Kč na osobu a noc.

Překvapivě nejlevnější ubytování se dalo sehnat v Goreme, což je velmi profláknutý turistický střed Kapadokie. Jak je ale v Goreme velká spousta hotelů, tlačí to ceny dolů. Ale jenom o pár kilometrů dál (v Čavušinu) byly ceny dvojnásobné. To odpovídá pravidlu, že hotely ve větších městech ve vnitrozemí jsou relativně laciné, v menších městech relativně drahé. Na pobřeží je obecně dráž, ale dost lacino vychází i ubytování v Antalyi nebo Alanii. Naopak dražší je Bodrum a Kemer. Istanbul, Side a Belek jsou takový průměr.

Nejlevnější dvoulůžkový pokoj
  v sezóně květen až září mimo sezónu
Istanbul 700 - 1200 Kč 400 - 600 Kč
pobřežní letoviska 400 - 1000 Kč 250 - 500 Kč
vnitrozemí 300 - 600 Kč 300 - 600 Kč

Další informace o ubytování v Turecku.

Vstupné

Vstupné do římských památek se drží kolem asi 140 Kč, což je relativně hodně, prostě jako v západní Evropě. Nejprofláklejší památky (Efes, Pamukkale, Topkapi) můžou v roce 2016 vylézt až na 250 Kč. Muzea chtějí kolem 50 až 100 Kč, menší přírodní památky kolem 30 až 50 Kč. Dejte si pozor, aby na vstupence byla uvedena cena. Pokud není, stěžujte si a odmítejte platit -- skutečné vstupné může být nižší a rozdíl jde prodavači do kapsy.

příklady vstupného do památek kolem roku 2011 (1TL byla 11 Kč)
místo cena vstupného
Pamukkale 25 TL
Priéne 3 TL
Galatská věž v Beyoğlu 12 TL
národní park Dilek 4 TL
palác Topkapi 20 TL
hrad v Bodrumu 15 TL
mauzoleum v Halikarnasu 8 TL
Milét 5 TL
Aspendos 15 TL
Efesos 25 TL

Na vstupné nejsou slevy pro zahraniční studenty, v Turecku to nevedou, ISIC neuznávají. Existuje kartička Müzekart za 40 TL, ale ta je jenom pro Turky a pro studenty tureckých škol za 20, ale koupit prostě nejde.

Další příklady cen mám na stránce nakupování v Istanbulu.

Komentáře k této stránce - ceny v Turecku na diskusním webu najih.cz

nakupy-antalya-80824

 

 

hlavní stránka - kam jet - proč do Turecka - doprava - ceny - peníze - počasí - hory - o Turecku

Zájezdy do Turecka: hledání na Invia - last minute - na dovolená.cz

Antalya - Side - Kemer - Alanya - Belek - Bodrum - Fethiye - Marmaris - Kapadokie - Istanbul

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901 Kontakt.