Bodrum leží na poloostrově vystrčeném do Egejského moře, kousek dál už je Řecko, konkrétně ostrov Kos. Ačkoli je Bodrum středně velké město, ve kterém probíhá normální turecký život, je tu docela draho. Je to dáno asi tím, že sem jezdí skoro všichni bohatí Turci na dovolenou.
Ubytování v běžné zástavbě - Ceny v Bodrumu - Mausoleum v Halikarnasu - Hrad - Letiště Bodrum - Autobusák - Lodě
Dva hluboké zálivy přiléhající k městu a obrácené k jihu jsou rozdělené starou pevností - hradem. V západnějším zálivu je starý přístav plný kotvících jachet. Po molech se dá procházet a jachty si prohlížet. Kolem druhého, východního zálivu jsou oblázkové pláže zpočátku obestavěné hotely se zahrádkami, takže se tam skoro nedá jít. Teprve o notný kus dál je volná pláž vhodná ke koupání. Úplně na východním konci východního zálivu je přístaviště trajektů. Odsud vyplouvají velké lodě a rychločluny vozící turisty na ostrovy a výletní plavby.
Charakterem zástavby se Bodrum liší od podobných letovisek jak v Řecku, tak v Turecku, protože si překvapivě zachovalo domácký ráz. Domy jsou nízké (myslím, že maximálně dvoupatrové), uličky křivé a úzké, hlavní ulice úzké a bez chodníků, prostě pohoda. Skoro každý dům má zahradu. V mnoha domech fungují pensiony a malé hotely. Já jsem si víceméně náhodou vybral hotel Mars popisovaný v Rough Guide jako středně laciný s bazénem. V květnu se dá přijít na blind a je volno a ještě se dá usmlouvat cena. V sezóně se taková věc udělat nedá a většinu hotelů je potřeba rezervovat si pár týdnů předem, ideálně telefonicky. Nevím, jestli sem dokážou zařídit pobyt české cestovky, skoro bych se divil. Ale majitelé hotýlků mi říkali, že normálně přijímají zájezdy cestovek německých. Kdybych hledal individuální ubytování v sezóně, soustředil bych se na oblast kolem diskotéky v nejvýchodnější části pobřeží. Viděl jsem tam nějaké hostelové typy, ale úroveň ubytování tam asi bude horší.
Město Bodrum se rozrůstá do moderních čtvrtí na západě, kolem dalšího zálivu, který je až za kopcem s vlajkou. Pokud si seženete do Bodrumu zájezd přes cestovku, mohou vás ubytovat v těchto místech. Je to sice dál do centra, ale na plážích je víc místa a hotely mají častěji bazény. Charakterem už to ale nejsou takové domácké penziony jako v centru Bodrumu. Těmto západním předměstím se říká Bitez a jako Bodrum-Bitez je často i označovaná lokalita zdejších hotelů.
Nyní je Bodrum nejnavštěvovanější letovisko Egejské riviéry. Do Bodrumu jezdí hodně Němců a také bohatší Turci. Tomu je přizpůsobena i skladba obchodů a restaurací. Na nábřeží, hlavně ve východním zálivu, jsou to samé bary a turistické restaurace se zahrádkami. Kousek dál obchody plné turistických cetek. Ještě kousek dál ulice naplněné jídelními stoly. Ale čím výš člověk jde, tím je to lepší. Přibývají stánky se zeleninou, obchůdky s potravinami, holičství a normální turecký život. Asi největší tržiště je u autobusového nádraží (otogar). Ale i ve spodní turistické části se dá sehnat pide za 5 TL a čaj za 1TL, což mě překvapilo, protože to je normální cena. Ale je fakt, že jsem si vybral hospodu, do které chodili místní obyvatelé.
Přepočítávám z TL podle kurzu v roce 2010. Porovnejte s jinými cenami v Turecku.)
Celkový dojem z pobytu v Bodrumu jsem měl pozitivní. Například porovnám-li to se srovnatelnými místy jako Kuşadasi, kde je moc hlučná doprava, nebo Marmaris, které ztratilo ducha, tak z toho Bodrum vychází extrémně dobře.
Město Bodrum se ve dříve jmenovalo Halikarnas. Současný turecký název Bodrum znamená v turečtině sklep nebo kobku, pravděpodobně podle sklepení středověkého hradu. Nepodařilo se mi zjistit, kdy bylo řecké obyvatelstvo nahrazeno tureckým, každopádně to muselo nastat nejpozději za odsunu v roce 1923. Ale podle charakteru zástavby bych si tipnul, že to bylo dříve, není tu totiž skoro žádný řecký dům. Halikarnas bylo už ve starověku město velmi staré. před Řeky (tuším, že Dóry) tu pobývali neindoevropští Kárové. Z Halikarnasu pocházel otec dějepisu Herodotos. Sice popisoval bohatství svého města, ale nikdy se nedozvěděl, čím se potom Halikarnas proslavil nejvíc. Tady v Halikarnasu totiž později stál jeden ze sedmi divů světa zvaný Mauzóleum. Veliká hrobka krále Mausóla a jeho manželky (a zároveň sestry) měla na výšku 45 metrů a ve své době musela působit ohromujícím dojmem. Ještě Alexandr veliký z toho prý byl dost vedle. Dnes se z Mauzolea dochovala jenom díra v zemi, tedy základy, něktetré zdi a drenážní systém. Dá se najít v západní části starého města, vsupné do areálu stojí 8 TL a za ty prachy (asi 100 Kč) to není nic moc. Je znát, že se o lokalitu arecheologové snaží starat, některá místa jsou zastřešená a opatřená chodníky pro turisty. Asi nejzajímavější je z areálu stranou stojící expozice s modelem mauzolea, terénní situací a s dochovanými fragmenty sochařské výzdoby. O kousek dál jsou v měřítku 1:8 nakresleny jednotlivé části a stupně mauzolea s popisem soch v turečtině a angličtině, takže je to celkem zábavné. Kdo si bude všechno číst, může na tom strávit hodinu, jinak se dá ale z areálu Mauzolea vypadnout po deseti minutách.
Starověké divadlo, které by se dalo nazvat amfiteátr, pochází pravděpodobně z římského období, protože má základy zákulisí podobně jako jiná římská divadla. V Bodrumu se nachází nad hlavní silnicí, tedy relativně vysoko ve svahu a už mimo zástavbu. Od Mauzolea vedou k divadlu šipky, ale dá se to najít i "po čuchu", prostě stačí dojít na horní silnici, objekt je totiž přímo u silnice. Amfiteátr je volně přístupný, i když je oplocený. Aktualizace 2018: tak už prý nasadili vstupné asi 50 Kč. Dá se vylézt i docela nahoru do hlediště, i když to je v horních částech místy rozpadlé. O opravu se stará jakási firma, mají tam budku s hlídačem. Za návštěvu divadlo určitě stojí. Pokud si seženete nějaké informace nebo mapy, dá se obejít i svah nad divadlem, kde by měly být nějaké další zbytky starověkých objektů a hradby.
Velmi příjemně mě v Bodrumu překvapil hrad. Dát vstupné 10 TL (asi 110 Kč), nad kterým jsem dokonce chvilku váhal, se rozhodně vyplatí. Uvnitř hradu je totiž stálá expozice turecké podmořské archeologie (neplatí se za ni nic navíc, což by se v Turecku stát mohlo). V expozici jsou vystavované nálezy z lodí, které se u tureckých břehů potopily převážně v době bronzové. Nejvíc mě zaujaly cínové, měděné a skleněné ingoty, které se tehdy na lodích převážely od hutí na místa dalšího zpracování (na zbraně, šperky a sklenice). Většinu nálezů tvoří amfory, velké keramické nádoby, ve kterých se vozilo víno, olej, masti a med. Na nádvoří hradu je celá dlouhá stěna ověšená amforami různých druhů. Amfory jsou popsané a odlišené podle období svého vzniku. Některé místnosti expozice jsou upravené do temna, v nich se vystavují nasvícené sklenice vypadající spíše jako dnešní laboratorní sklo. V jedné místnosti výstavy je znázorněna velká loď s uložením nákladu, a kousek pod ní je atrapa místa nálezu s poházenými ingoty a jiným zbožím, jak je asi archeologové pod mořem našli. V jiné výstavní místnosti hned na nádvoří je model přídi lodi ve skutečné velikosti, dá se na ni vystoupit. Laické návštěvníky z muzea asi nejvíc zaujmou zlaté šperky a velký zlatý (nebo pozlacený) pohár. Pokud jde o samotný hrad, i ten by stál za návštěvu. Přístupná je většina místností, snad s výjimkou nejvyšší věže. Jedna část se zavírá dříve a platí se do ní samostatné vstupné (komnata jakési princezny). V areálu hradu jsou hezky udržované parky a chodí v něm pávi. Nejvíce mě zaujala tak zvaná Anglická věž plná artefaktů na Johanitský bojový řád, který hrad v Bodrumu obýval a bránil proti Turkům jako poslední baštu v Malé Asii (vydržela turecký nápor dokonce tuším déle než Rhodos). V Anglické věži jsem viděl vystavené zbraně, luky a stará brnění.
Asi 30 km od Bodrumu se nachází letiště, které se nazývá Bodrum, ale také někdy Bodrum - Milas. Je totiž trochu blíže vnitrozemskému městu Milasu. Letiště je normální, obsahuje vnitrostátní a mezinárodní terminál (pro Čechy platí: přilétá se na mezinárodní, odlétá se z vnitrostátního). Z letiště do Bodrumu se dá dostat třemi způsoby:
Zpátky se na letiště dá dostat opět autobusem Havas z Bodrumu či z hlavního otogaru z Milasu, jezdí asi jednou za dvě hodiny. Jiný způsob je dojet minibusem na křižovatku s benzínkou a ten kilák a půl dojít nebo dostopovat. Já jsem stopnul hned první auto, takže to asi nebude tak zlé.
Otogar, autobusová stanice v Bodrumu je celkem velká, stojí tu dost minibusů i větších autobusů. Nad otogarem je jediná trochu levnější tržiště (jinak je Bodrum celkem dražší místo, ale ne nesnesitelně). Na otogar jezdí všechny místní spoje; je jich překvapivě hodně, jezdí do různých čvrtí a do kopců na předměstí, stojí 2,50 TL (tedy docela dost). Z otogaru se dá dostat do většiny měst v okolí, většinou přes Milas. Minibus do Milasu stojí 6 TL.
Ještě musím popsat trajekty, tedy výletní lodě. Vyjíždějí z přístavu na úplném okraji východního zálivu, skoro už mimo město. Dojít se tam dá, ale trvá to 25 minut do centra, takže pokud vám někdo nabídne odvoz, šel bych do toho. Lodě jezdí v sezóně hlavně na ostrovy Kos, Rhodos a do dalších tureckých letovisek Datça a Marmaris. Jsou příšerně drahé. Například zpáteční lístek na ostrov Kos stojí 28 euro, ačkoli není Kos vzdálen ani 20 km. Jednosměrný lístek na Kos stojí to samé co zpáteční, tedy taky 28 €. (Náhodou jsem potkal majitele dopravní společnosti a ptal jsem se ho na ceny. Udělalo to na mě dojem ten, že vysoké ceny jsou důsledkem jeho monopolu. Rejdařská firma sídlí v Řecku na Kosu, takže to bude nějaký řecký trust. Kromě toho dávají vysoké agenturní provize, odhadem kolem pětadvaceti procent.) Při nastupování do lodi se musí projít pasovou a bezpečnostní kontrolou, což výlet pěkně zdržuje (a prodražuje v nákladech o 3 €, jak jsem se dozvěděl). Ostrov Kos popisuju na jiném svém webu. Každý den loď na Kos vyjíždí v 9.30 a z Kosu se vrací v 16.30, cesta trvá necelou hodinu. Hodně turistů, kteří tráví v Bodrumu celý týden nebo delší čas, téhle myšlence propadnou a předražený výlet si skutečně nakoupí.
Kromě cest na ostrovy se dá v Bodrumu koupit i výlet podél pobřeží s koupáním a obědem. Stojí to zase kolem 20 až 30 TL a pokud se někdo fakt nudí, tak asi ať si to koupí.
V Bodrumu jsou recenzované zejména tyto hotely: Aegean Dream Resort, Agca, Akca, Armonia, Armonia Holiday Village, Ayaz Aqua, Bella Casa Suites, Bendis Beach, Bitez Garden Life, Bitez Han, Blue Bay, Cesars, Club Armonia, Club Bodrum, Club Hotel Flora, Club Magic Life Bodrum Imperial, Club Sardunya, Club STS, Eken Resort, Feye Pinara, Gloria, Golden Age, Golden Beach, Grand Levent, Güler Resort, Kadikale Resort, Kerem Resort, La Blanche Resort & SPA, L'ambiance Resort, Light House, Magic Route, Magnific, Malama Beach, Medisun, Parilti, Rana Beach Resort, Royal Palm Beach, Safir, Sardunya & Petunya, Sardunya/Petunya, Sky Sea, Sunu Malama Beach, Tansel, Vera Club Tmt, Water Villa, Yelken Beach. Zobrazit české recenze hotelů v Bodrumu.
Letiště Bodrum je menší provinční letiště kdesi mezi poli a horami
v Turecku se na ulicích žije do pozdní noci
bazén v hotelu Mars, kde jsem náhodou bydlel
v roce 2010, kdy jsem v Bodrumu byl prvně, tam byly ještě
internetové kavárny
moderní obchodní čtvrť. Stínění zařizují plachty.
Celkový pohled na Bodrum z kopečku na západě od města
amfiteátr, volně přístupný, kousek na sever od centra, za silnicí
Přístav v Bodrumu s jachtami a hradem
parky jsou hezky udržované, tohle je nějaká levandule
městská pláž v centru Bodrumu. Většina ubytování má poblíž sebe
jinou pláž
mapa poloostrova u Bodrum. Mnohé z těch červených teček jsou další
letoviska, kterým se do popisu v nabídce cestovek píše prostě Bodrum
mélie šeříková na náměstíčku v Bodrumu
loď, se kterou jsem plul na ostrov Kós
velká výletní loď obeplouvající mnoho různých míst. Vždycky přes den
někde zakotví, lidé vyjdou a na noc se vrací spát do kajut.
zpáteční lístek do Řecka na ostrov Kós. Stálo to asi 600 Kč.
jedno ze satelitních letovisek Bodrumu focené z moře
plavba na Kós, v dálce Bodrum s hradem
jeden z divů světa, Mauzoleum v Halikarnasu. Vstupné po přepočtu asi
90 Kč
pohled do areálu zničeného Mauzolea
zastřešená chodba úžasnými zbytky sochařské výzdoby Mauzolea.
pravděpodobně metopa, výzdoba někdejšího vršku Mauzolea
areál Mauzolea, ze kterého po vykopávkách zbyla jenom díra s
několika zdmi a popadanými sloupy
stará fotografie hradu v Bodrumu
situace v Egejském moři v době významu Halikarnasu
představa o starověkém přístavu
vnitřek hradu je překvapivě zelený
expozice s modelem obchodní lodi
barevné sklo byl důležitý obchodní artikl
pohled z hradu na východní městskou pláž
model lodi v muzejní části hradu
Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.