Isparta
Isparta je velké univerzitní město v západní části Turecka, ve Středomořském regionu. Leží asi 100 km na sever od Antalye a má nadmořskou výšku kolem 1000 metrů, což z něj dělá docela příjemné místo i v teplejších měsících. Obyvatel má přes dvě stě tisíc a univerzitu druhou největší v Turecku. Je hlavním městem stejnojmenné provincie Isparta.
Isparta odvozuje svoje jméno od klasického řeckého města Sparta. (Počáteční I má spousta převzatých řeckých názvů, srovnej Istanbul, Iznik, Izmir apod.) Písmeno I na začátku názvu se píše bez tečky, a tak se vyslovuje tvrdě, podobně jako anglické němé e.
Jádro města Isparta ale založili začátkem patnáctého století Turci, když přišli do Anatólie. Staré město z patnáctého století se dochovalo jen částečně, protože město v minulosti postihla velká zemětřesení. Největší v roce 1914. Důležité budovy, hlavně mešity, byly po zemětřesení obnoveny, na místě starších domů ale vyrostla modernější zástavba.
Ačkoli je dnes Isparta hlavně univerzitní a také průmyslové město, jako nejtypičtější produkt z Isparty se udává růžový olej. V okolí se na mnoha místech pěstují růže. Poupata a květy se sklízejí v červnu a lisuje se z nich růžový olej pro voňavkářský průmysl. Krom toho je město pověstné svými koberci, ale to o sobě tvrdí každé druhé staré turecké město.
Isparta je pro mě hlavní výchozí bod pro výlety do oblasti tureckých jezer jako je Burdur, Egirdir, Salda Gölü, Beyşehir a další. Isparta není turistický cíl primárního významu, ale už jsem tu byl kvůli její dopravní důležitosti víckrát. Za vidění stojí jen staré mešity, zejména Kutlubey Ulu Cami a Kavalkı (Peygamber) Camii. Kousek dál je bedesten, uliční tržiště se zastřešenými ulicemi. I v noci příjemné místo s restauracemi a obchůdky.
Do Isparty se dá nejlépě dostat dálkovým autobusem. Spojů je spousta, hlavně směrem na Antalyi. V Ispartě staví asi všechny dálkové autobusy z Antalye směrem na sever (ale ne směrem do Konye, ty jezdí přes Manavgat). Autobusové nádraží není úplně za městem v polích, jak je v Turecku zvykem, ale je asi jen 1,5 km od centra na sever. Do Isparty jezdí i vlak z Izmiru přes Denizli, ale spojů je málo (trať z Isparty do Denizli je mnohem méně důležitá než pak dál z Denizli do Izmiru). Isparta má formálně letiště už hodně blízko Burduru, ale moc toho sem nelétá.
Isparta je město, ve kterém vládnou auta. Ještě víc než třeba v Praze. Hlavní ulice Isparty, Hasan Fehmi Caddesı, je čtyřproudová a jako správná dálnice má uprostřed plot, aby lidi nemohli přecházet z jedné části města do druhého. Musejí po schodech a přes nadchody. Tato ulice Hasan Fehmi je ale důležitá, protože spojuje univerzitu se starým městem. U starého města se větví na dvě stejnojmenné ulice Mimar Sinah, což je trochu matoucí. V této oblasti se také obvykle ubytovám v malých hotýlcích. Já jsem náhodou vždycky skončil v hotelu Serkan.
Městská nemocnice už docela za městem (jel jsem na kole směrem na sever)
Přehrada Karacaoren Baraji, kolem které se do Isparty projíždí cestou z Antalye
Ulu Cami v noci
Moje oblíbená prodejna zeleniny
Obrovská cementárna Goltas asi 15 km severně od Isparty
symbolika růží jako primární plodiny okolí Isparty proniká výrazně i do
výtvarného umění, v tomhle případě na dlaždičky
Jako všude v Turecku jsou v centru běžné pomníky
Socha Atatürka na jedné z hlavních křižovatek Isparty
nadchod nad šestiproudou hlavní ulicí. Úrovňově se přejít nedá, brání tomu ploty
uprostřed dělícího pásu.
Jeden z objektů Univerzity Suleymana Demirela. Univerzita v Ispartě je velká, má
desítky tisíc studentů. Hlavní areál univerzity je asi 5 km na sever od centra,
už docela za městem (tohle je nějaký objekt ve městě blízko autobusového
nádraží).
Ulice Minar Sinah
Náměstíčko před Ulu Cami
pohled do uliček Bedestenu
Kutlubey Ulu Cami
kruhák se sochou hroznu uprostřed. Vpravo běžné historizující domky širšího
centra, vpravo běžnější vyšší dům širšího centra.
Ulu Cami z jiné strany
Moje oblíbená severní větev ulice Mimar Sinah s prodejnou ovoce a zeleniny