Izmir

İzmir je miliónové město na pobřeží Egejského moře, na západním okraji Anatolie (Malé Asie). Pravděpodobně nejmodernější turecké město vůbec, modernější než Istanbul, i když ne tak velké. V minulosti obývané Řeky (starověká Smyrna), od roku 1923 stoprocentně turecké. Jsou zde údajně nejkrásnější ženy z celého Turecka. Také se ale říká, že v Izmiru nemáte nikdy věřit (právě těmto) ženám a počasí.

Izmir jsem poznal během dvou dnů jenom velice letmo, ale snad vám bude k něčemu aspoň můj rychlý popis.

Izmir působí velmi evropsky. Město se rozkládá kolem mělkého mořského zálivu. Některá předměstí Izmiru leží na poloostrovech severně a západně od centra Izmiru, a tak se na ně často jezdí místní hromadnou dopravou ve formě trajektů. Střed Izmiru tvoří přímořská rovina s vysokými budovami a relativně pravoúhlou sítí ulic, takže kromě pobřeží, velkého parku, hotelu Hilton a pevnosti Kadifekale žádné výrazné orientační prvky nemá.

Doprava do a v Izmiru

Do Izmiru se dá dostat letadlem, vlakem nebo autobusem.

Autobusy končí na velkém autobusovém nádraží (otogar) u cementárny. Odsud do centra se lze dostat buďto minibusem, nebo tak zvaným servis busem. Kdo má platnou jízdenku do Izmiru, má nárok na svezení servis busem do centra zadarmo. Je to tedy jako ve všech normálních městech v Turecku. Do Izmiru jezdí denně mnoho autobusů z Istanbulu, Bursy, Ankary a dalších významných tureckých měst. Směrem na jih jezdí autobusy přes Selçuk (8 TL) nebo Söke.

Servis bus obvykle končí v centru Izmiru na velkém kruháku Dokuz Eylül Meydani, nedaleko vlakového nádraží zvaného Basmane. Vlaky z Izmiru Basmane jezdí jenom na relativně krátké trati přes Selçuk do města Aydin. Jízdenka přes Selçuk do Aydinu stojí 8 TL (takže vlak je levnější než minibusy, protože minibus jenom do Selçuku stojí také 8 TL). Kromě Basmane existuje druhé nádraží jménem Alsancak, na což je nutno pamatovat při hledání spojení (Izmir se často nenajde).

Letadla do Izmiru létají nejvíce z Istanbulu, ale také docela dost přímých spojů z Německa. Také tu přistávají charterové turistické linky, opět většinou z Německa. Chcete-li sehnat letenku do Izmiru z Prahy, povede se vám to přes Turkis Airlines s přestupem v Istanbulu, levněji přes Pegasus Airlines (Další informace o letecké dopravě.) Izmirské letiště leží severozápadně od centra a má mezinárodní kód ADB. Jezdí na něj pravidelně dolmuše, ale na číslo se musíte zeptat, nejlépe v informační kanceláři Turkish Airlines na ulici Gaziosmanpaşa. Já jsem zatím Izmirské letiště navštívil jen jednou v noci, sestavil jsem si tam kolo a odjel na jih, takže víc o něm nemůžu referovat. Normální malé letiště.

Kromě celkem běžných městských autobusů mě v Izmiru zaujalo metro. Dost se podobá metru pražskému, určitě mnohem víc než třeba metro Istanbulské, které je spíš taková vlakotramvaj. Má více tras, ale taky je relativně dražší: 1 žeton na jednu jízdu stojí 3 TL (asi 35 Kč). Stejně jako v Istanbulu se více vyplatí koupit si asi za 60 Kč kartičku a nabíjet si na ní peníze. První průchod turniketem stojí 2,40 (2016) a 2 hodiny neúčtuje další cenu. Plánek metra mám na nějaké fotce.

Ubytování

V Izmiru jsem se setkal s nejlevnějšími nabídkami ubytování vůbec, ale také v nejnižším standardu. V příjemné čtvrti jihozápadně a západně od vlakového nádraží se nachází několik desítek lepších i lacinějších hotýlků, které ubytovávají Turky jedoucí do Izmiru na jeden nebo dva dny. Ubytování v jednolůžkovém pokoji jsem tu sehnal za 10 TL, což tehdy bylo asi 120 Kč, medián nabídek se pohyboval kolem 20 TL. Nebylo to sice nic moc a sprcha byla jenom na chodbě, ale všude bylo čisto a víc nepotřebuju.

Turistické komplexy v okolí Izmiru na flákací dovolenou jsou docela daleko. Asi nejznámější je západně ležící letovisko Çesme, asi 80 km od Izmiru. České cestovky do Çeşme nejezdí. Víc na jih jsou oblasti Siğacik, Doğanbey (velice časté jméno) a Gümüldür. Dál na jih je Pamucak a pak už oblast Kuşadasi. Někdy se dovolené v téhle oblasti označují obecně jako "Izmir", či jako "egejská riviéra".

Zajímavosti Izmiru

Dominantním prvkem moderního Izmiru je velký park Kültürparki, tedy park kultury. Je to takový Central park. V rozhlehlém parku se kromě spousty příjemných zákoutí nachází plac pro kolotoče, jezírko, archeologické muzeum a parašutistická věž. Když jsem viděl dorostence, jak si pod věží skládají padáky, tak jsem tomu moc nevěnoval pozornost. Až později jsem se dočetl, že věž se jmenuje "parašutistická", ale už jsem se nemohl zeptat, jestli z věže i skáčou. Teoreticky by se to možná dalo, nevím. Kültürparki vzniknul na místě bývalé řecké čtvrti. Poté, co Turci v národněosvobozenecké válce v roce 1922 a 1923 Izmir dobyli, tak zdejší dominantní řecké obyvatelstvo odsunuli do Řecka (převážně do Soluně) a bývalou řeckou čtvrť srovnali se zemí. Stejně jako v Lidicích v parku roste dost růží, tím ovšem veškerá podobnost padá. Dnes si tady tuhle Izmirskou tragédii vůbec nikdo nepřipomíná. Promlčeno, zapomeňte.

Na procházku je velmi příjemné nábřeží směrem ke čtvrti Alsancak. V této čvrti se jako v jedné z mála zachovaly starší domy a dokonce kostely. Lidé sem chodí na procházky, pěší zóny jsou obklopené dražšími kavárnami. U moře je velký trávník, na který Turci chodí dělat pikniky.

Volný plac zvaný Konak na jižní straně nábřeží tvoří asi nejrušnější místo Izmiru, protože se tu hodně autobusových a trajektových linek potkává se stanicí modrého metra. Lodě přivážející a odvážející stovky lidí dodávají tomu frmolu kouzlo. Dál na jih by měl být jakýsi výtah a pak i lanovka do hor, ale to už jsem nezjistil.

Izmirský hrad se jmenuje Kadifekale a znamená to Sametová pevnost. Tyčí se nad městem jižně od centra. Areál obklopený mohutnými hradbami je volně přístupný. Z některých míst se otevírá nádherný pohled na celý Izmir, teprve odsud si člověk uvědomí, jaké je to velkoměsto. (Bylo to zřejmé i v noci.) Cestou na Kadifekale se nachází starověká Agora. Je to bývalé náměstí s vykopanými antickými (římskými) památkami. Váženému čtenáři se omlouvám, že jsem to nefotil ani přes plot, protože jsem měl po dvou týdnech cestování po podobných místech římských zřícenin už plné zuby. Vstupné 3 TL. Část vykopávek je zastřešená. Průvodce tvrdí, že by tam měly téct nějaké potoky po původních akvaduktech, což nemohu potvrdit.

V Izmiru jsou, jako skoro všude v Turecku, zajímavá předměstí. Mnohá z nich vznikla ze squatů, když si imigranti z východního Turecka prostě postavili chýše. Dodnes mnohé čtvrti stojí nelegálně, i když domy jsou v relativně dobrém stavu. A mezi domy jsou v uličkách samozřejmě všude malé obchůdky, opravny, kavárny, pekárny a kadeřnictví. Inu Turecko.

Poznámky

Správně se İzmir píše s tečkou na I, tedy İ, İzmir. Na české klávesnici pravý alt + 8 a veké I.

Ismet Inonü žil v Izmiru.

Bašta CHP

Turecký premiér z AKP prohlásil, že v Izmiru nežijí žádní muslimové (blbec) - chtěl tím naznačit, že Izmir má prozápadní liberální smýšlení.

O ženách z Izmiru se říká, že jsou nejrozpustilejší ve smyslu vztahů. Oblékají se prý odvážně. Ženy ze zbytku Turecka na ně žárlí.

Kopce na druhé straně přístavu budou během několika příštích desetiletí pokryté novou zástavbou.

 


cementárna u autobusového nádraží za městem


noční nábřeží a protější osvětelený břeh


jakýsi levný hotel zevnitř


hotel Hurriyet, nejlevnější díra, pro mě optimum


historická lokomotiva na nádraží v Izmiru


centrální park na místě někdejší řecké čtvrti


parašutistická věž


muzeum v parku


holky ve školních uniformách na trávníku


centrum a nábřeží v Izmiru


nějaký kostel


momentka z centra Izmiru


pan uklízeč


socha pana Ataturka a pana Inonu


děvčata se se mnou snaží dorozumět lámantou angličtinou


pohled směrem ke Kadikefale


pekárna pide


místní švihák na bazaru


běžná izmirská ulice


konak, centrální plac Izmiru


rybáři na Konaku


scháma izmirského metra a nějaké další veřejné dopravy


metro v Izmiru, v podstatě jako u nás


vnitřek vlaku


nádraží v Izmiru


předměstí Izmiru

 

 

Popis destinací:

 

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.