Priéné

Archeologická lokalita a spousta řeckých památek na úbočí pohoří Dilek Daği. Moc se mi líbla, doporučuju k návštěvě.

Do Priene se dá dostat dolmuší ze Söke. Priene leží nad vesničkou Güllübahçe, takže řidiči dolmuše stačí říct buď to, nebo ono, pochopí oboje. Kdo přijede vlastním autem, zaplatí na parkovišti u vchodu do areálu 2 TL, pokud ovšem nezaparkuje o pár desítek metrů níže zadarmo. Vchod do areálu se dá zdálky poznat podle toho, že u něj obvykle parkuje nějaký ten autobus. Priéné tedy není lokalita úplně neznámá a panenská, ale zase není turisty přeplněná, jako to je třeba v Efesu. Atmosférou více připomíná nedaleký Milét.

Starověké Iónské město vzniklo ve 4. století před naším letopočtem. Leží relativně vysoko ve svahu, odhadl bych to na 100 metrů nad úrovní terénu (a tedy i nad mořem). Má překvapivě zachovalou uliční síť, hradby a některé stavby. Strašně sympatický je charakter kamení. Na první pohled je znát, že tohle není římská památka, protože tu nejsou žádné cihly, žádný beton nebo vápno. Tady se prostě stavělo z masivního kamení, hlavně z mramoru. V okolí někdejších chrámů se válí stovky sloupových dílů. V šedesátých letech 20. století někdo vztyčil v Athénině chrámu šest sloupů a přidal na ně iónské hlavice. Dnes tyto vztyčené sloupy představují hlavní dominantu lokality, která se objevuje na všech pohlednicích z Priéné.

Velice zachovalý je bulterion, tedy sněmovna. Prý se do ní vešlo 650 poslanců, čemuž se mi nechce věřit (dnešních poslanců by se tam vešlo sotva 12). Uprostřed bulterionu je velký kámen označovaný za oltář. Hned vedle bulterionu je sloupová agora, čili velké náměstí obklopené sloupovím. Ze sloupů se dochovaly v dlouhých řadách jen patice, takže si lze představit majestát místa, když ještě bylo v plné kráse. Nebudu tu popisovat jednotlivé částečně dochované památky, kterých je asi 20, protože v terénu jsou rozmístěny podrobné informační cedule s nápisy v angličtině a turečtině. Snad jenom zmíním horní Athénin chrám s těmi vztyčenými sloupy. Víc než sloupy mě na něm zaujalo, jak má hezky rovnou a masivní kamennou podlahu. Musela to být spousta práce to postavit. Athénin chrám nechal prý založit Alexandr Makedonský, projektoval to jakýsi Pýtheos a stavba trvala dvě století. Další výraznou památkou je iónské divadlo, příjemně středně malé (v porovnání s římskými amfiteátry).

Za zmínku stojí hradby. Zachovaly se ve formě, které se u nás říká spíše "valy", i když místy je vidět, že jsou zděné. Hradbami prochází asi 4 cesty s bránami (se zbořenými klenbami, takže prostě průchody). Hradby obklopovaly celkem velké prostranství uprostřed svahu. Na to, jak je svah pohoří prudký, je město ještě v relativní rovině. Zároveň je i relativně dost z kopce, prostě záleží na tom, jak se to bere. V západní části, která leží dál od vstupní brány, jsou spíše obytné čtvrti. Piréné se vyznačuje přísným pravoúhlým systémem, byla tedy v tom 4. století p.n.l. plánovitě založena.

Nad celou lokalitou se tyčí obrovská skála, její výšku odhaduji na dvě stě metrů. Navíc je téměř úplně kolmá. Skála sice nezačíná hned ve městě, nýbrž o pár set metrů dál, ale stejně je to úchvatný pohled. Na skálu se dá vylézt po nějakých okolních cestách, podle průvodce by to trvalo nahoru i zpátky dvě hodiny.

U parkoviště sedí v budce pán, který prodává vstupenky za 3 liry. Areál otevírá v 8.30 a zavírá v 18.30, ale pokud odejdete později nebo přijdete dřív, tak to evidentně není problém. Pro české povahy uvádím, že parkoviště a budku s prodavačem  by rozhodně šlo obejít a poplatku se vyhnout, aniž by to pravděpodobně někdo řešil. Na parkovišti je kohoutek s pitnou vodou.

 

 

 

Popis destinací:

 

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.