Akçakoca se čte Akčakodža.
Přímořské letovisko na tureckém pobřeží Černého moře, přibližně 40 km západně od Ereğli a 37 km severně od Düzce. Akcakoca je menší město s rybářským přístavem, dlouhými plážemi, příjemným nábřežím a zelenými kopci v okolí. Turisté sem jezdí hlavně z Istanbulu a Ankary, obecně prostě spíš Turci.
Akçakoca je úplně jiné letovisko než letoviska známá na jihu Turecka. Nejsou tu velké hotelové komplexy, otravné turistické obchody ani palmy. Je to normální turecké městečko, které má navíc pláže a v létě funguje jako letovisko. Pobřeží je dost zastavěné, ale když se vydáte jenom kousek do vnitrozemí, dostanete se mezi zelené kopce, vesnice a lískové sady.
Já jsem do Akçakocy přijel v létě 2026 hlavně kvůli koupání. V Praze byla zrovna vedra čtyřicítky, zatímco Černé moře bylo docela studené. Strávil jsem tu den koupáním, procházkami, kafem a touláním po okolí. Na takový program mi Akçakoca přišla fajn.
Centrum Akçakocy leží kolem malého přístavu a hlavních ulic, které od něj stoupají do kopců. Jsou tu normální obchody, restaurace, hotely, cukrárny a spousta kaváren. Zástavba je převážně novější, většinou několikapatrové obytné domy, ale město nepůsobí jako nějaká anonymní hotelová oblast. Je tu dokonce něco jako centrum se staršími domy, i když nevypadají nijak pohádkově.
Nejpříjemnější část je kolem přístavu a nábřeží. Jsou tu upravené chodníky, místa k posezení, kavárny a restaurace. V přístavu kotví rybářské lodě a na konci mola stojí maják. Dá se sem zajít jen tak na procházku, pozorovat lodě nebo si dát kafe s výhledem na moře. Večer bývá na nábřeží dost živo.
Na východ od přístavu pokračuje dlouhá plážová oblast. Podél ní vede pobřežní ulice, jsou tu další restaurace, kavárny, parky a hřiště. Tahle část města má trochu jiný charakter než starší centrum. Je tu víc prázdninových bytů, hotelů a letního provozu.
Pláží má Akçakoca opravdu hodně. Nejde o jednu souvislou pláž, protože pobřeží je členěné menšími skalnatými výběžky, ústími potoků a přístavem. Pláže jsou většinou písečné, místy s drobnými kamínky. Písek bývá dost tmavý, jak je na Černém moři běžné.
V centru města se dá koupat na několika místech. K východu od přístavu začínají pláže Çınaraltı a dál Çuhallı. Na západní straně města jsou pláže Değirmenağzı a pak zátoky u janovského hradu.
Çuhallı je hlavní městská pláž ve východní části Akçakocy. Je dlouhá přibližně kilometr, ale plážová oblast pokračuje dál podél pobřeží. Je to normální veřejná pláž, na kterou se dá přijít bez ubytování v hotelu. Platí se maximálně za lehátka a někde za kabinku na převlečení.
Za pláží vede ulice s restauracemi, kavárnami, občerstvením a hotely. Jsou tu také parky a sportoviště. Na některých úsecích jsou k pronájmu lehátka a slunečníky, jinde se dá prostě lehnout na vlastní ručník. V létě je to jedna z nejživějších částí města.
Zajímavé je, že pobřeží je na několika místech chráněné kamennými vlnolamy, které vybíhají kolmo do moře. Někde přecházejí v cosi jako vlnolamy až malé ostrovy. Rozdělují pláž na menší úseky a pomáhají omezovat odnos písku. Přesto tu při větším větru mohou být docela vysoké vlny.
Na západ od přístavu je pláž Değirmenağzı, která patří k větším plážím blízko centra. Leží u ústí potoka a dá se k ní dojít pěšky. Kolem jsou stromy a část pobřeží působí zeleněji než východní městská pláž. Tady se mi líbilo asi nejvíc.
hotel a pláž.
Ještě dál na západ je asi nejmalebnější místo ke koupání v Akçakoce, pláž přímo pod janovským hradem. Jsou tu dvě menší zátoky oddělené skalnatým výběžkem. Voda může být díky chráněné poloze klidnější než na otevřeném pobřeží, ale záleží samozřejmě na počasí.
Pláž Ceneviz Kalesi Plajı leží přibližně 2,5 km západně od centra Akçakocy. Je v malé zátoce pod skalnatým kopcem, na kterém stojí zbytky janovského hradu. Okolí je hodně zelené, nad pláží rostou stromy a celé místo působí trochu jinak než městské pláže.
Pláž je poměrně malá a v létě může být dost obsazená. Má turistické vybavení a získala ocenění Modrá vlajka. U hradu jsou také místa k posezení a piknikování. Dá se spojit koupání s prohlídkou hradu.
Dál od Akçakocy najdete další pláže na obě strany. Na západ jsou Edilli, Kalkın a Karaburun. Karaburun je asi 10 km od města a má poměrně dlouhou písečnou pláž. Je tu i menší prázdninová zástavba, penziony a restaurace.
Na východ od Akçakocy jsou další pláže směrem k Akevler a Çayağzı, například Martı. Některé jsou upravené a mají občerstvení, jiné působí přírodněji. To ale může taky znamenat, že na ní v sezóně parkují desítky aut.
V Akçakoce existuje také samostatná ženská pláž, turecky Kadınlar Plajı. V roce 2026 měly ocenění Modrá vlajka tři zdejší pláže: Ceneviz Kalesi, Kadınlar a Martı.
Černé moře je chladnější než Středozemní nebo Egejské. Pro někoho to může být nevýhoda, ale mně to v horkém létě přišlo skvělé. Voda byla opravdu osvěžující a konečně se dalo pořádně ochladit. Koupat se tu dá hlavně v červenci a srpnu, někdy i v září.
Je ale potřeba dávat pozor na vlny. Černé moře umí být dost divoké a na otevřených písečných plážích se mohou tvořit zpětné proudy. Při špatném počasí místní úřady koupání někdy zakazují. Lepší je chodit na pláže, kde jsou plavčíci, a sledovat výstražné vlajky.
Nejznámější historickou památkou Akçakocy je Ceneviz Kalesi, tedy Janovský hrad. Stojí na vysokém skalnatém výběžku asi 2,5 km západně od centra. Z jedné strany je moře, z druhé hustá zeleň a dole dvě hezké pláže.
Vzhledem k tomu, že se jmenuji Janovský, jsem si janovský hrad nemohl nechat ujít.
Hrad je spojený s Janovany, kteří ve středověku obchodovali na Černém moři. Janovská republika měla rozsáhlou síť obchodních stanic, přístavů a pevností. Velký význam měla hlavně po roce 1204, kdy křižáci dobyli Konstantinopol byzantská moc v oblasti se rozpadla. Nevím, jestli to tady pak patřilo k latinskému, nebo nikájskému království.
Je ale dost pravděpodobné, že Janované nepostavili zdejší opevnění úplně od začátku. Na stejném místě stály starší stavby už v antickém a byzantském období. Janované opevnění využívali, opravovali a doplňovali. Podobné hrady se zachovaly i na dalších místech černomořského pobřeží, například v Amasře.
Ze samotného hradu se dnes zachovala jen část hradeb a jedna výraznější věž na jižní straně. Uvnitř je také stará vodní cisterna, která sloužila k zásobování pevnosti vodou, nyní suchá. Směrem k moři je opevnění z větší části zničené.
Nečekejte tedy obrovský hrad s mnoha sály. Zajímavější než samotné zříceniny je možná jejich poloha. Z výběžku jsou hezké výhledy na Černé moře, okolní zátoky a zelené pobřeží. Výlet ke hradu se dá dobře spojit s koupáním a posezením v přírodě.
Ceneviz Kalesi je také od roku 2013 součástí předběžného seznamu světového dědictví UNESCO, a to ve společné nominaci několika janovských pevností a opevněných sídel. Zatím ale nejde o památku přímo zapsanou na hlavním seznamu UNESCO.
Akçakoca má docela dlouhou historii. V antice se místo nazývalo Diapolis. Ve středověku tu působili Byzantinci a Janované. Ve 14. století se oblast dostala pod vládu Osmanů.
Za Osmanů se městečko nazývalo Akçaşehir. Současné jméno dostalo v roce 1934 podle Akça Kocy, jednoho z velitelů, kteří se podíleli na raných osmanských výbojích v severozápadní Anatolii.
Ve starší čtvrti Yukarı Mahalle, která leží nad centrem, se zachovaly tradiční turecké domy s dřevěnou konstrukcí a vyčnívajícími patry. Bývá tu také místní trh s domácími potravinami, pečivem a řemeslnými výrobky. Na rozdíl od pobřežní části je tu víc vidět, jak městečko vypadalo dřív.
Velmi nápadná stavba v centru je moderní mešita Akçakoca Merkez Camii. Na první pohled skoro nevypadá jako běžná turecká mešita. Má neobvyklou osmibokou střechu připomínající velký stan a dvě vysoké minarety. Stavěla se od roku 1989 a dokončená byla v roce 2004. Architekti se inspirovali tradičními tureckými stany, kterým se říká otağ.
Další zajímavé staré mešity a dřevěné stavby jsou v okolních vesnicích. Některé jsou postavené tradiční technikou bez použití kovových hřebíků.
Akçakoca je podle mě nejlepší na nenáročnou dovolenou. Člověk se může ráno vykoupat, pak zajít do kavárny, odpoledne se projít po pobřeží a večer si dát rybu v přístavu. Právě tohle střídání koupání a normálního městského života mi přišlo příjemné.
Kolem nábřeží jsou restaurace, čajovny, cukrárny a kavárny. V letní sezóně bývají na plážích možnosti plážového volejbalu a některých vodních sportů. V přístavu se dají někdy sehnat také výletní plavby.
Akçakoca je známá černomořskými rybami a také lískovými oříšky. Lískové sady jsou na okolních kopcích prakticky všude. Kousek za městem jsem se mezi nimi procházel a byla to moc hezká změna proti městskému nábřeží. Zeleně je tady opravdu hodně. Z dálky lískové sady vypadají jako zvláštní les, skoro jako zelené moře.
Na jídlo se kromě ryb dají zkusit místní speciality, například mancarlı pide, tedy placka plněná zelenými listy, nebo sladký dezert melengücceği. V okolí se také vyrábí kaštanový med.
V Akçakoce je hodně menších hotelů, penzionů a prázdninových apartmánů. Nejvíc ubytování je kolem přístavu a v plážové oblasti Çuhallı. Najdou se i větší hotely s výhledem na moře, ale celkově je zdejší ubytování spíš menšího rozsahu.
Pokud chcete hlavně na pláž, vybíral bych ubytování kolem Çuhallı. Kdo chce spíš procházky po centru, restaurace a kavárny, může bydlet blíž přístavu. Město není tak velké, aby člověk musel bydlet přímo na pláži.
V létě a o víkendech bývá Akçakoca oblíbená u domácích turistů. Mimo hlavní sezónu je tu klidněji, ale počasí už nemusí vycházet na koupání.
Akçakoca leží na západním pobřeží Černého moře mezi Karasu a Ereğli. Hlavní spojení s tureckým vnitrozemím vede přes město Düzce, které je vzdálené asi 37 km na jih ve vnirozemí. Odtud se dá pokračovat po dálnici směrem na Istanbul nebo Ankaru.
Do Akçakocy jezdí přímé dálkové autobusy z Istanbulu i Ankary. Z Istanbulu trvá cesta podle výchozího nádraží a provozu přibližně 4 až 6 hodin, z Ankary kolem 4 hodin. Z Düzce jezdí místní autobusy velmi často, přes den přibližně každou půlhodinu.
Podél pobřeží jezdí také místní autobusy směrem na Karasu, Kocaali a Karadeniz Ereğli. Do Ereğli je to asi 40 km, cesta vede přes Alaplı. Jízda trvá zhruba hodinu.
Železnice do Akçakocy nevede. Autobusové nádraží je trochu dál od samotného pobřeží, ale po městě jezdí místní doprava. Centrum a pláže na obou stranách přístavu se dají projít pěšky. K janovskému hradu je to delší procházka z kopce a do kopce.
Blízko Akçakocy je několik zajímavých přírodních míst. Asi 8 km jihovýchodně leží Fakıllı Mağarası, krápníková jeskyně dlouhá přibližně jeden kilometr. Turistům je zpřístupněných asi 350 metrů. Jsou tu stalaktity, stalagmity a několik větších jeskynních prostor.
Asi 11 km od města je vodopád Aktaş Şelalesi. Voda tu padá z výšky přibližně 50 metrů. Kolem vede turistická trasa zeleným údolím podél potoka. Je to dobrý výlet, pokud člověka omrzí koupání.
Za městem jsou také další lesy, vesnice, pikniková místa a hlavně spousta lískových sadů. Na běžné procházky není potřeba jezdit daleko, stačí se vydat od pobřeží některou silničkou do kopců.
Na západ podél moře pokračuje pobřeží přes Karasu směrem k Istanbulu. Na východ leží Ereğli, větší průmyslové a přístavní město s moc hezkou promenádou a zajímavou muzejní lodí Alemdar.
Akçakoca je podle mě dobré místo pro někoho, kdo chce normální turecké letovisko, trochu chladnější moře, pěkné pláže a možnost chodit na výlety po okolí. Na koupání a odpočinek je to příjemné místo, ale zároveň tu člověk není odkázaný jenom na