Gaziantep

Gaziantep je turecké město u jižní hranice se Sýrií. Původně se jmenovalo Antep. Předponu Gazi-, což znamená něco jako "hrdinný", dostalo jméno po osvobozenecké válce ve 20. letech 20. století, za Atatürka. Místní obyvatelé stále město označují běžně jako Antep, asi že je to normálnější a kratší. Ve městě žijí převážně Turci (dál na východ podél syrských hranic už žijí spíše Kurdové).

 V Gaziantepu je zajímavé staré město s pevností. Staré město má svou atmosféru, na ulicích je hodně trhů a řemeslníků, hlavně kovotepci, kteří vyrábějí spoustu zajímavého tepaného zboží, od zbraní po hmoždíře. Další specifický produkt Antepu je nábytek vykládaný perletí. V okolí se pěstují pistácie a musím říct, že jsem nikde neochutnal pistácie lepší než zde. Nejsou ale nijak výrazně levnější než jinde na světě, jenom jsou prostě lepší.

Pevnost v Antepu má symbolické vstupné 1 TL nebo je snad dokonce úplně zadarmo, nepamatuji se přesně. Každopádně mě to příjemně překvapilo. Uvnitř je přístupná jenom dlouhá chodba s výstavou týkající se událostí kolem roku 1922, kdy zde po první světové válce působily francouzské okupační jednotky. "Hrdinní" Turci a Kurdové proti nim tehdy bojovali a okolí Antepu osvobozovali. Francouzi se při své správě zdejších krajů dopustili nějakých politováníhodných násilných incidentů, takže nebyli moc populární a nakonec proti turecké armádě prohráli a museli odejít. Právě po těchto událostech město dostalo titul Gazi (podobně jako Urfa dostala titul Şanli, a tak vznikla Şanliurfa). Samotná pevnost je lépe vidět z vnějšku a z malého mostu před bránou. Před vstupem do hradu jsou zvláštní a působivé sochy v životní velikosti znázorňující onen boj za osvobození.

Ve starém městě je zajímavá mešita Omerie Camii se zvláštním tvarem minaretu.

Já jsem do Antepu přijel nějakým busem, tuším že z Hataye. Bus nezajížděl do starého města, a proto mě na mou žádost vyložil co nejblíže němu. Byly to pak asi tak dva kiláky pěšky, ale příjemná procházka. Autobusové nádraží jsem navštívil při odjezdu z Antepu. Dostal jsem se tam nějakým mikrobusem za 1 TL. Nové autobusové nádraží je velmi výstavné. Spojení s dalšími městy v okolí je velmi dobré, inu Turecko. Já jsem odjížděl na východ do Šanliurfy.

Okolí Antepu je docela suché, už se to tady svažuje s Sýrii. V zemědělství převažují pistáciové sady a obilí. Zavlažuje se z Atatürkova programu přehrad na Eufratu.

Pistáciové oříšky označované jako Antep jsou ty nejlepší pistácie na světě. V Turecku úplně vytlačily jiné pistácie, takže se pistáciím (turecky fistik) už často říká prostě Antep, nebo Antep fistik. Určitě doporučuji pistácie ochutnat, ať už budete v Turecku kdekoli. Přímo v Antepu jsou ještě lepší. Akorát nejsou levné, kilo pod 400 Kč neklesá (ceny 2014).