Şanlıurfa

Şanlıurfa je město v jižním Turecku, poblíž hranic se Sýrií. Název Şanlıurfa se často zapisuje jako Sanliurfa, čte se "Šanliurfa" a místními je zkracován na Urfa. Původní název města je totiž Urfa a titul şanlı, tedy "hrdinná", dostalo město až po tureckých osvobozovacích válkách v roce 1922 a 1923.

Urfa je velmi vyhledávaným turistickým cílem. Důvody:

  • Město má arabskou náladu a část syrsko-arabského obyvatelstva. To činí město turisticky zajímavým pro někoho, kdo zná běžné Turecko a zde najde cosi odlišného. Syřané tu bydleli už před nedávnou syrskou válkou, ale během války jich přibylo.
  • V Urfě má hrob Abrahám, praotec všech Židů i Arabů. Skrze biblický příběh se k němu hlásí i křesťané, takže vlastně všechna monoteistická náboženství. Tudíž je to poutní místo.
  • V okolí Urfy jsou zajímavé polonomádské vesnice s původní architekturou (a často i s původně vypadající kulturou), například Harran.

Město Şanliurfa, podobně jako mnoho jiných tureckých měst, je tvořeno starým městem (šehir) a velkým předměstím. Pokud dojedete - tak jako já - na moderní hlavní autobusové nádraží daleko za městem, budete si muset buďto vzít drahý taxík, nebo z autobusáku pěšky vyjít docela daleko na běžnou ulici/silnici a tam podle pokynů místních chytit servisní autobus, který jede do centra (stačí se klasicky turecky ptát po čarši nebo šehir merkezi). Autobus kličkuje novými předměstími, až nakonec dojede k centru. Hlavní ulice vedoucí ke starému městu se jmenuje tradičně Atatürkova ulice, ve starém městě potom pokračuje pod názvem Sarayönü caddesi, kde tvoří osu města, podle které je dobré se orientovat. Kolem starého města má podle mapy téct řeka, ale já ji neviděl.

Většina ubytovacích kapacit v Urfě je koncentrovaná do několika bloků starého města přiléhající k jeho severnímu okraji Sarayönü Cd. Dvoulůžkáč se tady dá v květnu sehnat kolem 320 Kč, jednolůžkáč za 270 Kč (ceny z roku 2011, od té doby byla trochu inflace). Já jsem nakonec skončil svou pouť onoho dne v relativně stylovém hotýlku UR Edessa Konukevi Pansiyon.

Jižní okraj staré Urfy je důvodem, proč se sem tolik jezdí. Nad městem se zvedá vysoká skála. Na skále je hrad a pod hradem "pole" s jeskyní, ve které byl pohřben Abrahám. Abrahám je kromě judaismu a křesťanství důležitý i pro Islám. U jeskyně stojí mešita obklopená velmi příjemnou parkovou zónou s jezírky (s kapry), fontánami a starými stromy. Určitě by se tady zajímavým relaxováním dal strávit půlden.

Na hrad se dá vystoupat po severním úbočí skály. Asi v polovině svahu je brána, kde se platí vstupné (myslím, že 3 nebo 4 TL). Hrad samotný není až tak zajímavý. Nahoře stojí zbytky dvou korintských sloupů. Jedinou opravdovou zajímavost tvoří tunel vytesaný ve skále. Možná to byla původně úniková nebo přístupová cesta, každopádně dnes se z hradu hlubokým tunelem po mnoha schodech odchází, takže si tunel při prohlídce hradu nechte úplně na konec.

Historické zmínky

Urfa se v minulosti nazývala Edessa, případně (pravděpodobně řecky) Osroéné. Geograficky i národnostně patřila ještě do Sýrie, byť do její nejsevernější části. Mnozí badatelé umisťují do Urfy vznik manifejského apokryfního evangelia podle Tomáše. Existuje i názor, že zde psal Jan Evangelista (třebaže ten je v legendách častěji lokalizován do Efesu). Do Urfy také překvapivě patří po dlouhou dobu jediná literární zmínka o existenci národa Chetitů, kteří normálně sídlili o notných pár set mil dále na severozápad. Abrahám totiž pole pro svůj hrob zakoupil právě od jakýchsi Chetitů. To je to pole pod hradem, na kterém je nyní park s mešitami a jezírky.

Gen 25,8 - 10: I zesnul Abraham a zemřel v utěšeném stáří, stár a sytý dnů, a byl připojen k svému lidu. Jeho synové Izák a Izmael ho pochovali do makpelské jeskyně na poli Efróna, syna Chetejce Sóchara, naproti Mamre. To pole koupil Abraham od Chetejců. Tam byl pochován Abraham i jeho žena Sára. (Mnohem podrobněji o tomtéž viz Genesis 23.)

Göbekli Tepe

20 km severovýchodně od Urfy. Kopec u obce Göbekli se pyšní nejstaršími vykopanými chrámovými památkami na světě. Reliéfy na posvátných místech jsou asi 12 tisíc let staré. Také velmi dávno byly chrámy zase zasypány (před asi 8 tisíci lety). Jedná se s velkým náskokem o nejstarší známá posvátná místa na světě (např. v Sumeru a Egyptě jsou podobné památky staré asi 5 tisíc let). Architekturou mi podle fotek lokalita vzdáleně připomíná megalitické památky typu Stonehenge nebo našich rondelů, i když tady jde o mnohem starší památku. Göbekli Tepe bylo vykopáno relativně nedávno, myslím kolem roku 2008 a stále se tu pracuje. Každý rok se otevírají nové celky a staví nové chodníky pro turisty. Budete-li mít cestu kolem, rozhodně doporučuji zastávku. Jediná rozumná doprava je taxíkem. Možná by se dal najít nějaký autobus do nedaleké vesnice Örencik (čti Érendžik), odkud je to na Göbekli Tepe pár set metrů.

Podobně stará je lokalita Çatalhöyük u Konyi, což je ale vykopaná zemědělská vesnice.

Autobus do Harranu

Kdo se chce vydat z Urfy do Harranu, bude místními nasměrován opět na místní nové autobusové nádraží (yeni otogar), které je notný kus severně od města centra. Zde skutečně startuje autobus jedoucí do Harranu (jízdné tuším kolem 60 Kč), ovšem cestu zahajuje projížďkou do Şanliurfě a jede až ke starému městu. Kdybych tedy věděl, kde přesně na ten autobus počkat, mohl bych si zdlouhavou dvojitou cestu přes předměstí ušetřit. Asi nejlepší by bylo poptat se někde na křižovatce ulic Ataturk a Melik Cabbar.

Kromě Harranu jsou kolem Urfy turisticky zajímavé i jiné vesnice s původní architekturou. Nezapsal jsem si ale jejich názvy, tak snad nebude těžké je najít. Harran je ale považován za nejznámější z nich.

Doprava

Jak už jsem zmínil, velké moderní autobusové nádraží stojí na severním okraji předměstí Sanliurfy. Na autobusák se dá dostat snadno za čtvrt hoďky nějakou dolmuší nebo servis busem. Autobusy z velkého autobusového nádraží jezdí celkem pravidelně a to jak do okolních menších obcí, tak i do vzdálených měst. Pro turistu, který chce poznat jižní okraj Turecka, se logicky nabízí spoje na západ do Gaziantepu, na severovýchod do Diyarbakiru a na východ do Mardinu. Jezdí to několikrát denně.

  

 

 

Popis destinací:

 

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.