Ihlara je dlouhé údolí, turecky zvané Ihlara Vadisi. Stejné jméno Ihlara také nese vesnice, kterou považuji za výchozí místo k průzkumu údolí. Ve středověku se údolí nazývalo řecky Peristerma. Údolí Ihlara je známé zejména svými starými malovanými kostely vytesanými ve skalách. Velmi malebné jsou také příkré skalní stěny kaňonu.
Údolí Ihlara leží v Kappadokii. Kappadokie je velká oblast s pozoruhodnými skalami, jejíž nejnavštěvovanější část leží kolem městečka Göreme v národním parku. Ihlara je ale položena poněkud stranou, asi 60 km západněji od nejznámějších kapadockých míst. Nejbližší velké město od Ihlary je Aksaray ležící 25 km severozápadně. Větší obec poblíž je Güzelyurt.
Kraj kolem Ihlary leží v celkem vysoké nadmořské výšce, asi 100 metrů nad mořem. Takže tu může být chladno. Nad krajinou se vypíná vyhaslá sopka Hasan Dağı, po většinu roku s vrcholkem majestátně pokrytým sněhem. V dávných dobách (asi 9 miliónů let) sopka vyvrhla spoustu sopečného popela a lávy. V této ztvrdlé hornině si později prorazila cestu říčka Melendiz a vytvořila tím to údolí.
Vstup do nejzajímavější části údolí Ihlara je zpoplatněný. V roce 2014 stálo vstupné 8 TL (nyní asi kvůli inflaci několikanásobek), nebo se tam dá jít na globální kapadocký lístek (45 TL). Lístek za 8 TL je fajn si schovat, pokud chcete navštívit také katedrálu v Selime kus pod údolím.
Údolí je úplně ideální pro pěší turistiku. Cesta vede údolím a jenom občas trochu stoupá do skal ke kostelům. Dalo by se projet i na kole, akorát občas by to byl trochu moc cyklokros. Autem ani na motorce se do údolí nesmí.
V údolí Ihlara je zajímavých pět sídel (či vesnic). Po proudu dolů jsou to tato:
Hlavní turistická oblast údolí, do které se i platí vstupné 8 TL, se rozkládá mezi vesnicí Ihlarou a Yaprakhisarem.
Doporučení pro dvoudenní výlet: jeďte nějak do Güzelyurtu a prohlédněte si místní památky. Pak přejeďte stopem nebo taxíkem do Ihlary. Ubytujte se ve Star hotelu a nechte se večer odvézt do Ilisu do termálních tureckých lázní. Druhý den jděte brzo ráno údolím přes Belisirmu do Selime. Když se nikde nezaseknete na moc dlouho, stihnete ze Selime poslední autobus do Aksaray. Oficiálně má cesta trvat 5 hodin, ale s prohlídkami kostelů se to může natáhnout na hodin 7. Oběd můžete dát v Belisirmě v hospodách nad řekou (oběd menu 15 TL, 2014). Večer přejezd někam jinam, nebo ubytování v Aksaray.
Nemá cenu popisovat jednotlivé kostely v údolí, protože jsou ve všech mapkách a stejně si nedokážu představit, kdo by s popisem v ruce zkoumal kostel po kostelu. Jsou si všechny relativně hodně podobné. Většinou mají předsíň, hlavní loď s místem pro oltář a boční loď. Jsou vytesané ve skále. Stěny jsou velmi hezky pomalované. Podle různých atributů svatých se dají jednotlivé obrazy přibližně určit. Naneštěstí jsou ale malby většinou poničené. Ničí je přirozená eroze skal, ale hlavně vandalové a v minulosti muslimové, kteří vysekávali obrazy, protože je pro ně zobrazování lidských bytostí rouháním. V tom se podobají byzantským ikonoklastům.
Pro historii kostelů je důležitý boj ikonoklastů proti ikonodulům v osmém a devátém století v Byzantské říši. Zatímco ikonoklasté (obrazoborci) byli proti malování a uctívání ikon, ikonodulové naopak chtěli ikony prosazovat. Byly to dost velké spory, ba i války, které zasáhly i byzantský dvůr. Nakonec vyhrála strana ikonodulská. Sympatické na prohrávající ikonoklastické straně bylo to, že kostely neničila, pouze prosazovala střídmější zdobení. Z ikonoklastického období se často dochovaly výzdoby některých síní jednoduchou červenou hlinkou a geometrickými obrazci. Tyto výzdoby jsou starší a nebyly přemalované. Tam, kde jsou malby barevné a bohaté, pocházejí z pozdějšího ikonodulského období (od konce 9. do asi 12. století).
Autobusová linka mezi městem Aksaray a vesnicí Ihlara (kde pravděpodobně končí) jezdí každou hodinu, poslední v 5 odpoledne. Startuje pravděpodobně vždy v celou. Směrem z Ihlary je v Selime chvíli před čtvrt. Vůbec neprojíždí vesnicí Belisirma (ta vůbec není na hlavní silnici) a asi nestaví v Yaprakhisaru. Jiná pravidelná linka v oblasti pravděpodobně neexistuje. Naše výprava dorazila z Derinkuyu autostopem. Mimochodem stopování tady funguje bezvadně, auta staví ráda. Jenom jich po některých trasách jezdí docela málo.
Má dvě části. Jednu v údolí a po svazích, druhou na náhorní rovině nad údolím. Ve spodní části jsou starší domy a je to malebné, horní část je pravoúhlá a z nových domů.
Ubytování:
Další ubytování je v okolních obcích, které ale neznám.
Z vesnice Ihlara jsou do údolí 2 oficiální vstupy. Pokud si chcete užít procházku co nejdelší, vejděte vstupem, který je blíž centru spodní vesnice. Kolem hotelu Star a kousek do kopce, pak kolem pokladny dolů. Druhý oficiálnější a mohutnější vstup vede do údolí z horní vesnice (a ukazují tam hnědé šipky), ale je to vlastně vchod skoro do prostřed údolí (protože ta nejzajímavější část údolí se vlastně velkou oklikou obtáčí kolem vesnice Ihlara. Tento prostřední vchod začíná dlouhými schody dolů. Nahoře jsou turnikety, protože k tomuto prostřednímu vchodu jezdí autobusy s turisty. Turisté se kochají, sejdou po schodech dolů, dají si čaj, prohlédnou si jeden malovaný kostel a jdou zpátky. Z tohoto místa existuje také nejvíc fotografií údolí, protože většina lidí se nikam výš, dál ani níž nedostane.
Ilisu leží ještě proti proudu a je trochu stranou od nejturističtější oblastí. Ale cesta údolím sem vede, jen už není zpoplatněná. Zajímavostí jsou zdejší turecké lázně z termálních pramenů, vytesané ve skále. Možnosti ubytování neznám. Nás do lázní zavezl večer provozovatel hotelu Star z Ihlary, bylo to v ceně.
Skála s vytesanými obydlími. Pár hospod pro turisty. Nejezdí tu autobus, ale podle mého názoru by se dali ukecat řidiči mikrobusů, kteří sem vozí výpravy turistů, aby vás vzali do Selime nebo někam jinam. Několik hotýlků nabízejících ubytování (ceny neznám).
V oblasti mezi Ihlarou a Balisirmou je nejvíc zajímavých skalních kostelů.
Yaprakhisar neznám, jenom jsem projížděl, ale měla by tu být někde spodní pokladna, ve které se vychází z placené oblasti (nebo vchází).
Vesnice již ve volné krajině, mimo údolí, jižně. Zajímavostí je skalní klášter s katedrálou. Je to jeden z kopců nad vesnicí a hle: je protesaný a plný kostelů. Lístek je společný s údolím Ihlara, tedy za 8 TL. Klášter s katedrálou jsou na docela vysokém kopci a na prohlídku doporučuji věnovat nejméně půl hodiny. Autobusová zastávka je jednak pod skalou s katedrálou u vrátnice, jednak v obci asi 1 km jižněji. Tam byl i obchůdek.
Ihlara - Selime:
vnitřek penzionu Star přímo ve vesnici Ihlara
penzion Akar v horní části vesnice Ihlara nad horním vstupem do
soutěsky
pohled na vesnici Ihlara z kopce
lidé se trousí před volebním shromážděním
volební shromáždění jednoho z kandidátů
říčka a skály přímo ve vesnici Ihlara
v pozadí vrcholy hory Hasan Dağı
hamám, termální turecká lázeň v sousední obci Ilisu
hamám v Ilisu je v podstatě sklep jednoho z domů, ale je to čisté a
teplé
kontakt na hamám v Ilisu: Hamam Sorumlusu - Mevlüt Ökce (to bude
jméno), tel. 05455213964
cesta po dně údolí Ihlara není vždy takhle líbezná
anglická informační cedule k údolí Ihlara
u horního vstupu do údolí (placeného) jsme ještě dost fotili
jedna z jeskyň či vytesaných kostelů v údolí
údolí Ihlara lemují červené skály a topoly
nástěnná výzdoba kostelů vytesaných ve skále
malby v kostelích jsou někde chráněny mřížemi
jiná, již dost zničená výzdoba
hlavní turistická část údolí Ihlara. Hodně turistů pozná pouze toto
místo, kde se údolí poněkud rozšiřuje a kde je hodně kostelů
v březnu zeleně zatím roste jenom tráva, ale vrby už se probouzí