Chrám Hagia Sophia

V Istanbulu rozhodně stojí za vidění chrám Hagia Sophia. Většina turistů stejně míří špičku poloostrova Fatih do čtvrti Sultanahmet, kde Agia Sophia stojí v sousedství Modré mešity, Yerbatanské cisterny a Hypodromu.

Původně křesťanský chrám postavený už v šestém století dnes slouží jako muzeum. Historii má dlouho a pohnutou a je to právě historie této stavby, která ji činí jednou z nejzajímavějších staveb nejenom v Turecku, ale možná i na světě. Původně byla Hagia Sophia katedrální chrám řecké ortodoxní církve -- po většinu historie byla Konstantinopol převážně řeckým městem. V době latinského království (po dobytí Křižáky) v letech 1204 až 1261 se v kostele soužilo podle římskokatolického ritu. Po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453 se křesťanský chrám změnil na mešitu, které byly dostavěny čtyři minarety. V roce 1935, za vlády Atatürka, byla stavba po rekonstrukci otevřena jako sekulární (nenáboženské) muzeum turecké republiky. Mnoho ikon a mozaik z křesťanského období se dodnes zachovalo, protože byly Turky pouze překryty nebo přemalovány.

Název má mnoho variant. Do latinky se Hagia Sophia přepisuje nejčastěji jako Hagia Sophia, Agia Sophia nebo Aja Sofia, což vychází z řecké výslovnosti jména Ἁγία Σοφία. Turecky se název píše Ayasofya (ajasofja). I já mezi přepisy Hagia a Agia osciluji. Název se nejčastěji vysvětluje jako svatá moudrost nebo Boží moudrost, podle mě jde ale o nějakou symboliku s Duchem svatým (na obrázcích svaté trojice je to ten divný metafyzický obláček vedle syna a otce).

Návštěvníka hned z venku upoutá mohutnost a masivnost stavby, zejména zdí a opěrných prvků. Architektura vychází ze stavitelství vrcholné římské říše, které přešlo do architektury označené jako byzantská. Katedrála byla dokončena r. 537 a několikrát přestavována po zemětřeseních. Zejména přibývaly vnější opěrné prvky. Ve své době (přes tisíc let) se stavba pyšnila největší kopulí na světě širokou 32 metrů. Střecha kupole je dnes pokryta olověným plechem.

Při prohlídce doporučuji věnovat pozornost jednak celkové kompozici stavby (je např. zajímavé sledovat, jak se rozkládá váha kolem oken) a mozaikovým ikonám. Hlavně se mi líbí královna Irena. Je velmi zajímavé v duchu porovnávat stavbu Agia Sofie s opodál stojící modrou mešitou postavenou mnohem později v 16. století. V přízemí mě v hlavní lodi zaujaly vyznačené prostory, kde stával korunovační trůn.

Kromě hlavního vstupu do areálu Agia Sophia jsou k chrámu přilepené ještě parčíky s hrobkami sultánů Murata a Selima, ke kterým je vstup zdarma. Nepřišly mi ale nijak zvlášť zajímavé (alespoň v porovnání s sultánskými hrobkami v Burse).

Hagia Sophia je otevřená každý den od 9 do 16 odpoledne, přes léto až do 19. V pondělí jsem jednou zažil Hagii Sophii zavřenou (2010), ale on-line zdroje v roce 2015 udávají, že má otevřeno i v pondělí. Vstupné během mé poslední návštěvy stálo 20 TL (asi 200 Kč, 2014). Vstup do areálu má GPS souřadnice 41.008148, 28.978654.

Informace o tom, jak se ke chrámu dostat, najdete na stránce o Sultanahmetu.

istanbul-hagia-sophia-400462-vstupneistanbul-hagia-sophia-40086istanbul-hagia-sophia-40092istanbul-hagia-sophia-5280-mapkaistanbul-hagia-sophia-5282istanbul-hagia-sophia-5283-irenaistanbul-hagia-sophia-5284istanbul-hagia-sophia-5286istanbul-hagia-sophia-5288istanbul-hagia-sophia-5963istanbul-hagia-sophia-5970-tulipanyistanbul-hagia-sophia-5971istanbul-hagia-sophia-5974

 

Turecko > Istanbul > Sultanahmet > Agia Sophia