Konuralp, Prusias ad Hypium
Konuralp je menší městečko asi 8 km severovýchodně od Düzce v severozápadním Turecku. Dnes je administrativně součástí Düzce, ale je mnohem starší. Na místě dnešního Konuralpu stálo antické město Prusias ad Hypium, po kterém se zachovalo především velké římské divadlo. Další památky jsou roztroušené mezi novějšími domy.
Konuralp leží na svahu nad rozlehlou rovinou Düzce. Je to jinak obyčejné turecké městečko, ve kterém se staré kamenné stavby střídají s novější zástavbou. Z Düzce se sem dá snadno dostat místním autobusem nebo stopem. Kvůli antickým památkám stojí Konuralp za samostatný výlet.
Konularp je městká část Düzce a mimo archeologický areál je to normální městečko. Jeho velkou část zabírá nějaká univerzita.
Historie Konuralpu
Antické město se původně jmenovalo Kieros. Patřilo do oblasti Bithýnie a podle antických pramenů ho založili Řekové z nedaleké Herakleie Pontiké, dnešního Ereğli. Ve 2. století před naším letopočtem ho ovládl bithýnský král Prusias I., podle kterého dostalo jméno Prusias ad Hypium. Hypios bylo jméno místní řeky nebo hory.
Největšího rozkvětu město dosáhlo za Římanů. Bylo to poměrně významné město, které mělo divadlo, lázně, vodovod, opevnění a další veřejné budovy. Po příchodu Turků ve 14. století se mu říkalo Üskübü. Současný název Konuralp připomíná osmanského vojevůdce Konura Alpa, který oblast dobyl kolem roku 1323.
Antické divadlo Prusias ad Hypium
Největší památkou Konuralpu je antické divadlo, kterému místní říkají Kırk Basamaklar, tedy Čtyřicet schodů. Je postavené na svahu a jeho hlediště je obrácené k jihu, do roviny Düzce. Divadlo má rozměry asi 100 krát 74 metrů a mohlo pojmout přibližně 10 tisíc diváků.
Divadlo vzniklo na přelomu helénistického a římského období. Hlediště má ještě řecké uspořádání, ale stavba jeviště už odpovídá římské architektuře. Ve 2. století našeho letopočtu bylo divadlo rozsáhle přestavěno. Zachovala se velká část hlediště a také zbytky několikapatrové budovy za jevištěm.
Divadlo bylo po staletí zasypané a částečně zastavěné. Jeho kameny místní lidé používali jako stavební materiál. Archeologické vykopávky probíhají od roku 2013 a postupně odkrývají další části stavby. Při novějších výzkumech se našly také sochy, reliéfy a mozaiky. Například v roce 2023 byla objevena mramorová hlava Alexandra Velikého.
Na rozdíl od některých známých antických měst není divadlo v Konuralpu někde v pustině. Stojí přímo mezi obytnými domy. Oblast vykopávek kolem divadla je docela velká a hlavní části divadla jsou přístupné, ale při vykopávkách mohou být některé části areálu nepřístupné. Sice se tam neplatí vstupné, ale brzo by mohlo.
Muzeum Konuralp
U hlavní silnice stojí archeologické muzeum Konuralp Müzesi. Bylo otevřeno v roce 2003 a shromažďuje nálezy z antického města a jeho okolí. Má archeologické a etnografické sbírky, mince, sochy a kamenné nápisy.
Od 11. ledna 2024 je ale muzeum zavřené. Podle oznámení na místě není zajištěna bezpečnost budovy kvůli zemětřesení. Oficiálně se uvádí, že muzeum potřebuje stavební zpevnění. V roce 2026 stále nebylo otevřené a termín znovuotevření není známý.
Budova muzea je docela hezká, stojí v normální ulici a má rozlehlou zahradu. Hlídají to tam kočky.
Římský most u Konuralpu
Kousek od Konuralpu u hlavní silnice směrem na Akçakocu je starý římský most, turecky Roma Köprüsü nebo Mermer Köprü. Stojí u odbočky na Çilimli, přes potok Tabak Deresi. Od divadla asi půl kilometru dolů na západ. Dnes už po historickém mostě auta nejezdí, protože vedle stojí novější silniční most. Vizuálně je to ale zajímavé místo, protože zároveň těsně vedle vede zavlažovací kanál. Říčka pod mostem dnes není příliš výrazná a okolí je zarostlé. Most je trochu schovaný vedle hlavní silnice, takže se dá snadno přehlédnout. Při cestě mezi Düzce a Akçakocou ale stojí za krátkou zastávku.
Most pochází z římského období, pravděpodobně z 1. století našeho letopočtu. Byl dlouhý asi 39 metrů a široký necelých 5 metrů. Dochovaly se tři kamenné oblouky a část původní konstrukce. Zajímavé je, že je postavený z velkých bloků bílého kamene bez použití malty.
Další antické památky
V Konuralpu se zachovaly i části městských hradeb a stará brána Atlı Kapı, tedy Koňská brána. Jméno dostala podle reliéfu koně na kamenném překladu. Tento kámen je ve skutečnosti druhotně použitý antický náhrobek s řeckým nápisem.
V okolí jsou také zbytky římského vodovodu a akvaduktu u Kemerkasımu. Zachovalo se jedenáct kamenných pilířů, které kdysi nesly vodovodní kanál. Většina antického města ale leží pod dnešní zástavbou a další památky se objevují při stavebních pracích a archeologických vykopávkách.
Doprava do Konuralpu
Konuralp leží asi 8 km od centra Düzce. Jezdí sem městské autobusy, mimo jiné linka 7 z Melen Parku. Cesta trvá přibližně 20 minut. Dá se sem také stopovat, protože kolem vede silnice z Düzce do Akçakocy.
Na prohlídku divadla, starého centra a římského mostu stačí pár hodin. V Konuralpu není potřeba přespávat, ubytování se dá najít v Düzce nebo pokračovat dál.
