Pohoří Uludağ

Vysoké pohoří severozápadní Anatolie, poblíž velkého města Bursa. Vrcholy jsou v nadmořské výšce 2500 metrů, takže asi jako Vysoké Tatry, i když ne tak členité. Ve vrcholové části se nachází národní park Uludag Mili Parki, botanicky zajímavější mi ale přišla západní část pohoří, která je mimo národní park. Uludag by se dal během dvou nebo tří dnů přejít. Ačkoli jsou hory vysoké, je celé pohoří relativně malé. Táhne se od východu k západu asi jenom 35 km, z toho vrcholová část je jen 15 km dlouhá a asi 6 km široká.

Na hory se dá vyjet mikrobusem (dolmuší) z Bursy. Jezdí zhruba každou hodinu z náměstíčka u parku s věžovými hodinami. Na hory jede skoro hodinu, protože to pěkně stoupá. Lístek stál tuším 12 TL (2014) a zahrnuje už vstupné (vjezdné) do národního parku.

Do hor se dá z Bursy také dostat lanovkou, které se zde říká Teleferik. Jezdí do hor přibližně dvacetkrát za den a zdolává převýšení asi 1200 metrů.Spodní stanice se jmenuje Teleferik, leží ve čtvrti Osmangazi. Ke spodní stanici Teleferiku jezdí v Burse dolmuş z Heykelu od sochy Ataturka (je potřeba se ptát na dolmuš teleferik), stojí 3 TL. Horní stanice se jmenuje Sarialan, leží ve výšce 1600 metrů. Jízdenka na teleferik stojí 15 TL (2010) a platí celý den. Uprostřed lanovky je přestupní stanice, kdy se přechází do jiné kabiny. Dá se tu i vystoupit, udělat piknik (hodně Turků to tak dělá) a nahoru pokračovat teprve příští lanovkou. Kolem roku 2013 se lanovka opravovala a nedozvěděl jsem, kdy se spustí znovu.

Ze Sarialanu, což je takové seskupení hotelů u horní stanice lanovky, se dá dojít nebo dostopovat do další skupiny hotelů, u níž se mi nepodařilo odhalit jméno. Jmenuje se pravděpodobně prostě Uludağ, leží přibližně 1800 m n.m. a také sem se dá dojet autem z Bursy nebo minibusem. Tato hotelová oblast je jakýmsi centrem zimních sportů v Uludağu, dá se tu nakoupit základní jídlo a pohodlně nabrat voda. Výše vedou vleky sedačkové lanovky, které jsou pravděpodobně v provozu jenom v zimě. Silnice klikatě pokračuje dál na východ do kopce a končí až u Wolframového dolu 2100 m vysoko. Východně jsou už jenom nějaké cesty, možná barevně značené na kamení. Od Wolframového dolu už to není daleko na vrcholy pohoří (pár kiláků a 400 m převýšení), ale po dlouhé zimě tam na jaře hrozí laviny. Severně a východně od vrcholu jsou tři jezera: Kilimli Göl, Černé jezero a Aynalı Göl.

Mapy oblasti Uludağ se mi nepodařilo sehnat jiné než z openstreetmaps. Využívají je mnohé aplikace v telefonech. V oblasti Uludagu mají zakreslené všechny asfaltky, ale jen některé pěšiny. Podle nich se zdá, že se pohoří od západu k východu přejít jakž takž dá.

Pokud jde o lyžování, říká se, že je tu celkem zajímavé. Ale v hotelích je údajně draho, protože sem jezdí bohatí lidé z Istanbulu a Rusové. Nevím, neověřoval jsem. Fotky jsou z mé cesty v březnu 2010 a z cyklovýpravy v dubnu 2014.

Cyklovýlet z Bursy na Uludag a zpět jsme podnikli tak, že jsme ráno u věžových hodin v Burse naložili dvě kola do minibusu. Sice řidič trochu zmatkoval, protože si musel zajet pro větší dolmuš, což ho zdrželo asi o půl hodiny, ale pak nás skásnul za kola ještě dvěma lístky navíc, takže se mu to rentovalo. Taxík by vyšel dráž. Nahoře u hotelů Uludag jsme si nandali čepice (byl sníh) a začali jsme opatrně sjíždět. Měli jsme naplánovanou cestu po jižní straně pohoří a pak zpátky do Bursy, dohromady asi 70 km. Docela se to povedlo, hory byly nádherné, akorát ta zpáteční cesta zadním údolím do Bursy už byla trochu nudná, protože tam jezdilo moc aut. Akorát to vyšlo na celý den. Kola jsme měli vlastní a nevím, jestli by se daly v Burse půjčit (spíš ne, nebo nějaké křápy).

uludag-5377-domorodciuludag-5396uludag-5409-doganci-barajiuludag-80233-vlekuludag-80234uludag-80237-hotelyuludag-80243uludag-80256uludag-80258-brana-parkuuludag-80269uludag-80274uludag-80277-oraculudag-80300uludag-80330-kun