Erzurum

Erzurum je celkem velké východoturecké město, položené ve vysoké nadmořské výšce. Je tu lacino. Město se rozkládá kolem kopce s pevností.

Zvláštností Erzurumu jsou černé růžence vyráběné z kamene zvaného "olut stone". Je to jakási zkamenělá pryskyřice s výraznou uhelnou příměsí, která po vybroušení na vzduchu získá lesk. Kromě růženců se olut stone také zasazuje do stříbrných šperků. Největší koncentraci klenotnictví prodávajících růžence jsem zaznamenal ve starém hánu Taşhan (Rustempaša Bedesteni). Kus kamene olut jsem od klenotníků vydyndal a po návratu jsem ho dal Jeronýmovi, který je geolog. První, co zkusil, bylo, jestli se olut stone dá zapálit. Dá se zapálit, ale moc to nehoří.

Bazar a nejvíc obchodů je roztroušeno na severozápadním úbočí kopce. Klasický prodej všeho. Mě nejvíc zaujaly samovary a kamínka, zřejmě tu mají zimu.

Určitě nejzajímavější stavbou je Medresa, stará islámská škola se dvěma minarety. Od hradu je to na jihovýchod (GPS 39.9059, 41.2784). Cedule tvrdí, že jde o nejrozlehlejší medresu v Anatolii. Má otevřený dvůr, čtyři místnosti a dvě patra. Podrobnosti na fotce cedule. Všechno potvrzuji, ta patra jsou ve formě podloubí, krásně zdobených. Kousek dál na jih je zvláštní areál se třemi domečky, což jsou hrobky. Do areálu se dá vstoupit zadarmo, ale hrobky jsou důkladně zavřené a nepřístupné (což je asi správně). GPS 39.9039, 41.2787

Z hradu je krásný výhled na celé město a na hory. Jak už jsem zmínil, Erzurum leží ve velké nadmořské výšce, takže na okolních kopcích i v dubnu leží hodně sněhu. Jestli je hrad samotný přístupný, to nevím, ale hradby se dají obejít a je to příjemná procházka. Ale nečekal bych, že vevnitř bude něco extra, je to taková klasická plochá osmanská pevnost.

Zajímavostí je lyžařské středisko Palandöken, asi 5 km jižně.

V Erzurumu by měl být konzulát Íránu, na kterém se údajně dá získat vízum do Íránu. Jinde v okolí to prý nejde (říkal jeden cyklista, co u mě později po letech bydlel).

Letiště Erzurum (Erzurum Havalimanı) má pravidelné levné spojení s Istanbulem. Kód letiště ERZ. 10 km západně od města.

Zápisek z deníčku (byl duben):

Cestou do Bagbaşi opět velmi řídká doprava, prostě jsem tam došel pěšky, jenom 2 krátké úseky stopnul. Je to tu vysoko, příroda do úplně ještě nedává. Stop do Erzurum. Přibrali dva další stopaře vezoucí mléko, z nichž jeden zase vystoupil. Ten první mluvil řečí "Tarzança" (tarzanština, vtip řidiče).

Erzurum je jako Kayseri, má asi víc památek. Nejlepší je medresa, kde zrovna byla nějaká dortová slavnost. Odchycen prodavačem koberců. Oběd kebab s rýží a salátem asi 11 TL, hezká restaurace dokonce i s toaletou. Zase děsná zima, vlastně jsem tam seděl, abych se ohřál. Váhal jsem, zda jít do penzionu za 25 TL, nebo jet do Karsu. Jel jsem do Karsu (cesta na Otogar nebyla tak dlouhá, asi 20 minut pěšky), lístek do Karsu stál jen 15 TL (čekal jsem 40, vzhledem ke vzdálenosti). Autobus přijel pozdě, v čekárně seděl anglicky hovořící Kemal, u kterého v Karsu nakonec bydlím. Autobus přeplněný, sedím na zemi na stoličce. Silnice většinou dobrá a pak místy příšerná.


běžná ulice v Erzurumu


veřejné toalety byly jako vždy u mešity


lázně


češme u lázní, hned vedle začíná panelová zástavba


Krásné turecké konvičky a samavery


Turci často chodí na vodu na čaj k češmě místo vodovodu

 


vstup do hánu Tašhan


vnitřek Tašhanu


šperky z kamene olut


olut růžence


brože z olut stone


vyžebraný surový kus olut stone


okolní hory jsou převysoké


hrad v Erzurum


pohled z hradu dolů na město


hrad odspodu


stará medresa, na pozadí hory


medresa v kontextu hradeb


cedule o medrese "dvou minaretů"


vnitřek medresy


pohled z vnitřku medresy k východu a na dva minarety


staré hroby u areálu medresy


medresa uvnitř


mešita na náměstí


vchod do mešity


detail ornamentu na sloupu mešity


tohle už nevím, kde a co bylo, škoda


starý most na silnici cestou z Erzurumu do Ani

Popis destinací:

Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901 Kontakt.