Erzurum

Erzurum je celkem velké východoturecké město, položené ve vysoké nadmořské výšce. Je tu lacino. Město se rozkládá kolem kopce s pevností.

Zvláštností Erzurumu jsou černé růžence vyráběné z kamene zvaného "olut stone". Je to jakási zkamenělá pryskyřice s výraznou uhelnou příměsí, která po vybroušení na vzduchu získá lesk. Kromě růženců se olut stone také zasazuje do stříbrných šperků. Největší koncentraci klenotnictví prodávajících růžence jsem zaznamenal ve starém hánu Taşhan (Rustempaša Bedesteni).

Bazar a nejvíc obchodů je roztroušeno na severozápadním úbočí kopce. Klasický prodej všeho. Mě nejvíc zaujaly samovary a kamínka, zřejmě tu mají zimu.

Určitě nejzajímavější stavbou je Medresa, stará islámská škola se dvěma minarety. Od hradu je to na jihovýchod (GPS 39.9059, 41.2784). Cedule tvrdí, že jde o nejrozlehlejší medresu v Anatolii. Má otevřený dvůr, čtyři místnosti a dvě patra. Všechno potvrzuji, ta patra jsou ve formě podloubí, krásně zdobených. Kousek dál na jih je zvláštní areál se třemi domečky, což jsou hrobky. Do areálu se dá vstoupit zadarmo, ale hrobky jsou důkladně zavřené a nepřístupné (což je asi správně). GPS 39.9039, 41.2787

Z hradu je krásný výhled na celé město a na hory. Jak už jsem zmínil, Erzurum leží ve velké nadmořské výšce, takže na okolních kopcích i v dubnu leží hodně sněhu. Jestli je hrad samotný přístupný, to nevím, ale hradby se dají obejít a je to příjemná procházka. Ale nečekal bych, že vevnitř bude něco extra, je to taková klasická plochá osmanská pevnost.

Zajímavostí je asi 5 km jižně lyžařské středisko Palandöken.

Letiště Erzurum (Erzurum Havalimanı) má pravidelné levné spojení s Istanbulem. Kód letiště ERZ. 10 km západně od města.

Zápisek z deníčku (byl duben):

Cestou do Bagbaşi opět velmi řídká doprava, prostě jsem tam došel pěšky, jenom 2 krátké úseky stopnul. Je to tu vysoko, příroda do úplně ještě nedává. Stop do Erzurum. Přibrali dva další stopaře vezoucí mléko, z nichž jeden zase vystoupil. Ten první mluvil řečí "Tarzançe".

Erzurum je jako Kayseri, má asi víc památek. Nejlepší je medresa, kde zrovna byla nějaká dortová slavnost. Odchycen prodavačem koberců. Oběd kebab s rýží a salátem asi 11 TL, hezká restaurace dokonce i s toaletou. Zase děsná zima, vlastně jsem tam seděl, abych se ohřál. Váhal jsem, zda jít do penzionu za 25 TL, nebo jet do Karsu. Jel jsem do Karsu (cesta na Otogar nebyla tak dlouhá, asi 20 minut pěšky), lístek do Karsu stál jen 15 TL (čekal jsem 40, vzhledem ke vzdálenosti). Autobus přijel pozdě, v čekárně seděl anglicky hovořící Kemal, u kterého v Karsu nakonec bydlím. Autobus přeplněný, sedím na zemi na stoličce. Silnice většinou dobrá a pak místy příšerná.